Od starých kaplí k vlastnímu kostelu
Uprostřed Stříbřece stojí kostel svatého Jana Nepomuckého, nepřehlédnutelná stavba na návsi s rybníky a tradiční venkovskou zástavbou. Jeho příběh začal snahou místních vybudovat si vlastní chrám: v 60. letech 19. století uspořádali veřejnou sbírku, kterou zastřešilo obecní zastupitelstvo vedené starostou Antonínem Hofbauerem.
Sakrální místa měla obec už předtím. V polovině 17. století se připomíná dřevěná kaple na hrázi rybníka Starého, další stávala na Jannově, jinak také Mácově vršku. Časem přestaly obě vyhovovat velikostí i stavem, a tak je odstranili. U křižovatky cest po nich zůstal kamenný kříž.
Základní kámen nového kostela vysvětili 21. června 1860. Stavbu podle vlastního návrhu provedl jindřichohradecký stavitel Matěj Šetka. Dokončený kostel vysvětil 16. října 1861 českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík. Před budovou stojí také kříž s Kristem na kamenném podstavci, datovaný rokem 1860.
Dominanta návsi
Kostel je jednolodní a jeho věž stojí v ose průčelí mimo půdorys lodi. Loď má čtvercový půdorys, navazuje na ni obdélné kněžiště stejné šířky a za ním čtvercová sakristie. Střídmé uspořádání odpovídá venkovské sakrální architektuře 19. století.
V místní zástavbě plní kostel úlohu výrazného orientačního bodu. Územní plán obce jej označuje za její největší dominantu. Přesto není podle tohoto plánu zapsán jako státem chráněná kulturní památka.
Historické varhany a vybavení interiéru
Varhany jsou přibližně z roku 1710, takže vznikly zhruba o půldruhého století dříve než samotný kostel. Jméno jejich autora se nezná; původ nástroje se klade do oblasti mezi Benešovem, Kutnou Horou a Havlíčkovým Brodem. Do Stříbřece je instalovali v roce 1861 a varhanář Jan Viktora k nim tehdy přidal pedál.
Při restaurování v roce 2019 se Marek Vorlíček pokusil vrátit nástroji původní podobu. Později doplněný pedál však zůstal zachován. Varhany tak vedle své hudební historie nesou i stopu úprav, které v průběhu let prošly.
V kostele se dochoval také vyřezávaný dřevěný mobiliář s klasicistními a empírovými prvky. Jeho zpracování čerpá rovněž z gotiky, baroka a antiky. Hlavní oltářní obraz představuje svatého Jana Nepomuckého. Olejomalbu na plátně vytvořil v roce 1895 třeboňský malíř Karel Böhm jako vysvěcenou kopii staršího obrazu z doby stavby kostela. Původní malbu namaloval roku 1861 páter B. Kamarýt; po poškození ji přemístili nad schodiště na kůr.
Na vedlejším oltáři je polychromovaná řezaná dřevěná Pieta rakouského původu z první poloviny 17. století. Do kostela se dostala z původní obecní kaple. Na pilíři triumfálního oblouku visí obraz z roku 1865, který je kopií Panny Marie Českobudějovické.
Obnova pokračuje
V posledních letech se postupně zlepšuje stav kostelního mobiliáře a vybavení. V roce 2023 získala podporu oprava kazatelny, o rok později hlavního oltáře.
Interiér nebývá běžně otevřený bez omezení. Obec v kostele příležitostně pořádá kulturní program, například varhanní koncerty; možnost vstupu se proto váže na konkrétní akci nebo dohodu s obcí.