Bílá věž v historickém centru Strážnice nabízí pohled na město z výšky a připomíná dobu, kdy bylo třeba hlídat jeho okolí. Stojí u kostela sv. Martina na adrese Kostelní 1330 a vznikla přibližně roku 1615 jako součást obrany proti nájezdům z Uher.
Po požáru přišla o část výšky
Původně byla věž vyšší. Nahoře měla pravděpodobně dřevěný ochoz, odkud hlásný pozoroval krajinu a mohl včas varovat před nebezpečím. Po požáru dřevěného patra i střechy byla stavba roku 1652 snížena do podoby, kterou má dnes.
Na věži je patrný rozdíl mezi kamenným přízemím a cihlovými vyššími patry. Zdi v prvním podlaží jsou téměř dva metry silné a na straně do kostelního dvora zůstaly části renesančních sgrafit. Zajímavostí je také její poloha na nestabilním podloží: podle Městského muzea Strážnice je věž nakloněná, údajně až o půl metru.
Oprava v roce 2013 trvala tři čtvrtě roku. Práce zahrnovaly nové schody a zábradlí, opravu stěn i úpravu vyhlídkové plošiny.
Zvon, který zůstal ve věži
Bílá věž slouží také jako zvonice. K jejím hlavním zvonům patří Svatý Josef, odlitý v roce 1719, a zvon sv. Antonína; muzeum zmiňuje také menší zvon sv. Barbory. Svatý Josef unikl rekvizicím za první i druhé světové války, kdy byly zvony z mnoha míst odváděny pro vojenské účely.
Ve věži je rovněž hodinový stroj z roku 1900. Před ním tu fungoval starší stroj z počátku 18. století a podle muzea se předtím mohly používat sluneční hodiny. Věž tak vedle pozorování okolí zajišťovala i odbíjení času a svolávání zvonů.
Výhled na město, řeku i hory
Z vyhlídky se otevírá pohled na střechy Strážnice, Pomoraví a hřebeny Bílých Karpat. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout také Pálavské vrchy. Poloha města mezi řekou Moravou a karpatským předhůřím je odtud dobře patrná.
Návštěvu věže lze spojit s procházkou historickým jádrem a okolím kostela sv. Martina. Městské muzeum Strážnice oznámilo, že v roce 2026 má být věž kvůli rekonstrukci uzavřena.