Friesovy boudy leží ve výšce přibližně 1150 metrů nad mořem nedaleko Strážného v Královéhradeckém kraji. Do historie Krkonoš se zapsaly už v roce 1676, kdy se ve vrchlabském urbáři objevuje jméno Jiří Fries. Právě jemu bylo povoleno postavit na tomto místě boudu. Tento údaj neznamená, že v daném roce vznikla celá osada, potvrzuje ale její mimořádně staré kořeny.
Dnešní návštěvník tu najde horské zázemí pro odpočinek, ubytování a výlety. Friesovy boudy ale nejsou jen moderním areálem pro turisty. Patří ke kulturní krajině Krkonoš, kterou po staletí formovalo hospodaření na horských loukách, péče o dobytek a život v odlehlých budních enklávách.
Osada spojená s rodem Friesů
V minulosti sloužily zdejší boudy především zemědělství. Horalé tu chovali dobytek, zpracovávali mléko, sušili seno a využívali okolní louky. Právě tento způsob života vytvořil typickou podobu krkonošské krajiny s otevřenými lučními plochami, roztroušenými boudami a cestami mezi jednotlivými horskými stanovišti.
Do roku 1882 patřily Friesovy boudy do katastru Dolního Dvora. Poté byly začleněny pod Strážné. O síle zdejšího rodového jména svědčí také údaj z roku 1900, kdy v osadě žilo sedm rodin s příjmením Fries. V Krkonoších přitom nebylo neobvyklé, že jméno výrazného rodu dalo název celé enklávě.
Výraznější proměnu přinesl rozvoj turistiky ve druhé čtvrtině 19. století. Místní začali návštěvníkům nabízet mléko, sýr, kávu nebo destiláty a poskytovali jednoduché občerstvení. Někteří se uplatnili také jako průvodci či nosiči. Zemědělské zázemí se tak postupně napojilo na nový svět horského cestování, aniž by úplně ztratilo původní hospodářskou funkci.
Od zemědělských bud k dnešnímu areálu
Friesovy boudy dlouho neležely na hlavní turistické trase. Jejich význam pro návštěvníky vzrostl po vybudování lanovky na Pláň v roce 1947. Současná podoba místa je však výsledkem dalších stavebních změn a nejde jednoduše označit za zachovanou původní zástavbu.
Výrazně se proměnila například budova dnešního Hotelu Friesovy boudy čp. 95. V roce 1987 byla celá zbourána a následně postavena znovu, tentokrát v poloze blíže k lesu. Areál tak dnes spojuje historickou paměť osady s poválečnými přestavbami a současným turistickým provozem.
Podle dnešního členění ho tvoří Hotel Friesovy boudy, Penzion Andula a Chata Ministerská. V Penzionu Andula funguje také domácí minipivovar Fries. Ubytování a stravování z enklávy dělají praktickou zastávku při putování středními Krkonošemi. Nabídku služeb je však před cestou třeba ověřit přímo u provozovatele.
Kam vyrazit z Friesových bud
Friesovy boudy mohou být samostatným cílem, zároveň ale slouží jako výchozí místo k dalším krkonošským enklávám. V okolí lze navázat na Naučnou Slezskou stezku, která připomíná historické poutní a obchodní spojení mezi Čechami a Slezskem. Trasa měří přibližně 5,5 kilometru, nabízí sedm zastavení a překonává převýšení kolem 600 metrů.
Další cesty vedou k Lahrovým boudám, Hříběcím boudám, Výrovce nebo do Dolního Dvora. Trasa Správy Krkonošského národního parku z Friesových bud přes Lahrovy a Hříběcí boudy a okolí někdejšího lomu zpět k Dolnímu Dvoru měří zhruba 14,3 kilometru. Její převýšení dosahuje přibližně 800 metrů.
Okolí připomíná také průmyslovou minulost hor. Ve druhé polovině 19. století se u nedalekého lomu těžil krkonošský mramor. Využíval se ve stavebnictví i pro umělecké účely. Výlet po zdejších cestách tak propojuje horské louky a budní osady s dějinami obchodu, hospodaření a těžby.
Přístup a pohyb v národním parku
Friesovy boudy se nacházejí v Krkonošském národním parku. Při plánování výletu je proto nutné respektovat aktuální návštěvní řád, značení a pokyny Správy KRNAP. Podmínky v horách se mohou rychle měnit a průchodnost tras ovlivňuje roční období, sníh i případná omezení.
Jedna z přístupových možností vede od Strážného s napojením na Naučnou Slezskou stezku. Podle Správy KRNAP je nejjednodušší přístup ke stezce od parkoviště u Rybničních domků. Friesovy boudy mají adresu Strážné 95, 543 52 Strážné.