Ložnice Emy Destinnové, hudební sál i hradní sklepy najdete na jednom místě ve Stráži nad Nežárkou, mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem. Zámek nabízí několik prohlídkových okruhů: od zahrady a zámeckých interiérů přes muzeum slavné pěvkyně až po nejdelší trasu s tajnou únikovou chodbou.
Místo, které si Destinnová zvolila za domov
Emilie Pavlína Kittlová, známá jako Ema Destinnová, se na zámku usadila v roce 1914 a žila zde až do smrti v roce 1930. Byla operní pěvkyní, ale také herečkou, spisovatelkou a mimořádně vzdělanou osobností. Stráž pro ni nebyla jen přechodným bydlištěm: postupně si pořídila mlýn i vilu za zámkem.
K jejímu panství patřily také lesy, rybníky, pivovar a lihovar. Jejich správa znamenala značnou finanční i organizační zátěž. Destinnová měla blízko k okolní krajině, vodě a rybaření; oblíbila si například Leštinu u Nové řeky. Její spojení s regionem připomíná kamenný pomník u řeky nedaleko Stříbřeckého mostu i památný dub s obrázky pěvkyně.
Muzejní expozice přibližuje její život prostřednictvím dobových předmětů a interiérů, ale také nahrávek jejího hlasu. Součástí prohlídky je ložnice a další prostory, které ukazují každodenní život na zámku.
Od opevněného hradu k baroknímu zámku
Počátky strážského hradu spadají do druhé poloviny 13. století. Za doložený mezník se považuje rok 1284, kdy listina uvádí Sezemu s predikátem ze Stráže. V pramenech se objevuje i rok 1267, jeho spojení se založením zdejšího hradu však není jisté.
Z původního opevnění se nejvýrazněji zachovala okrouhlá věž s břitem obráceným k jihozápadu. Roku 1570 hrad poškodil požár po zásahu bleskem. Po roce 1715 následovala přestavba na barokní zámek, který dnes tvoří jednopatrová budova se třemi křídly. Věž stojí v ose západního průčelí a po jejích stranách jsou barokní portály. U severního křídla se dochovala stopa po zaniklém barokním schodišti.
Hudební příběhy v zámeckých salonech
Hudební expozice nepřipomíná pouze Destinnovou. Zámek spojuje také s její žákyní Jarmilou Novotnou, houslovým virtuosem Josefem Sukem a hudebním rodem Kubelíků. Mezi navštěvované prostory patří modrý salon a hudební sál. V areálu se konají také koncerty a další hudební programy.
Sklepení a tajná chodba
Nejdelší okruh zavede návštěvníky do hradních sklepů, Komnaty duchů a tajné únikové chodby, která podle prezentace zámku směřuje k řece Nežárce. V areálu se připomíná také mučírna. Konkrétní historický výklad těchto prostor podává průvodce; jejich tajemnější atmosféra tak zůstává součástí prohlídky bez potřeby přidávat neověřené legendy.
Vybrat lze kratší zahradní a zámecký okruh, samostatnou návštěvu muzea Emy Destinnové nebo nejdelší hradní a zámeckou trasu. Ta zahrnuje reprezentativní interiéry, ložnici pěvkyně, soukromé prostory někdejších majitelů, sklepení i hudební expozice. Zámek byl veřejnosti běžně zpřístupněn až v roce 2006.
Po stopách pěvkyně do okolní krajiny
Návštěvu interiérů lze propojit s trasou věnovanou Emě Destinnové. Ta spojuje Stráž nad Nežárkou s místy, která se vážou k jejímu životu, rybaření a pobytům u Nové řeky. Zámek tak připomíná nejen její domov, ale i krajinu, k níž měla blízko.
Otevírací doba a nabídka prohlídek se mění podle sezony. Skupiny nad patnáct osob si musí návštěvu objednat předem; v areálu nelze platit kartou.