Výlet na Hůrku u Strašína může spojit prohlídku historického kostelního areálu s pěší trasou po okolí. Mezi jeho neobvyklé části patří polygonální kostnice vsazená do hřbitovní zdi. Při opravě kolem roku 2015 se v ní pod mladšími vrstvami štuku objevily barokní nástěnné malby.
Nejvýraznější z nich zachycuje téměř životní postavu kostlivce s kosou a přesýpacími hodinami. Doplňují ji lebka se zkříženými hnáty a motiv pekla. Jde o připomínku pomíjivosti života, známou jako memento mori, nikoli o hororovou výzdobu. Malby pocházejí přibližně z roku 1750. Část se kvůli prasklinám ve zdivu a vandalismu nepodařilo obnovit v celé podobě; zachovaly se také podpisy a letopočty z 19. století, například 1886 a 1901.
Kostel s kořeny ve středověku
Kostel Narození Panny Marie leží zhruba půl kilometru jihozápadně od Strašína na ostrohu zvaném Hůrka. Kromě chrámu tvoří areál bývalý hřbitov s ohradní zdí, kaple svaté Barbory, fara, výklenková kaple Panny Marie a kostnice.
Nejstarší částí je zřejmě západní věž, v níž se zachovala zazděná sdružená okénka. Její původ odborníci kladou patrně do doby před polovinou 13. století. Starší kostel je písemně doložen nejpozději roku 1254. Z původní stavby zůstala především věž, zachovaná do úrovně stropu druhého patra.
Dnešní chrám byl vystavěn v barokním slohu v letech 1736 až 1741. Stavitelem byl patrně František Antonín z Lamberka, tehdejší majitel žihobeckého panství; jméno architekta doloženo není. Bazilikální trojlodí má převýšenou hlavní loď a po stranách věže s cibulovými střechami. V interiéru jsou barokní hlavní i boční oltáře, kazatelna a další vybavení z 18. století.
Poutní místo a příběh strašínské Madony
Poutní i farní význam Strašína je doložen ve 14. století. Tradici posílilo prosebné procesí ze Sušice, které sem v roce 1678 zamířilo během morové epidemie. Strašínskou Pannu Marii pak zmínil Jan Tanner v knize Svatá cesta vydané roku 1679.
S kostelem se pojí pozdně gotická dřevěná Madona s dítětem, jejíž vznik bývá tradičně spojován s darem Půty Švihovského z konce 15. století. Původní sochu někdo odcizil v prosinci 1990 a dosud se nenašla. V kostele je od roku 2017 její odborně vytvořená replika.
Podle místní pověsti získal strašínský chlapec od hadí královny korunku. Vyprávění patří k lidové tradici, stejně jako příběh o tom, proč kostel stojí právě na Hůrce. Obyvatelé prý chtěli stavět jinde, jenže stavební materiál se opakovaně přesouval na návrší. Panna Marie se tam měla zjevit a určit místo pro chrám. Pověst tak mohla posilovat představu Hůrky jako místa vyvoleného Bohem a Bohorodičkou.
Skála se studánkou i výletní okolí
Za kostelem leží skála s malým důlkem. Místní tradice jej spojuje se zjevením Panny Marie a vodou, které se připisovaly léčivé účinky. Někdy se označuje za nejmenší studánku na světě; jde o místní podání a turistické pojmenování, nikoli o doložený nadpřirozený jev.
V okolí Strašína měl v letech 1550 až 1582 žít poustevník a kněz Martin Rezek Strakonický, kterého regionální tradice považuje za světce a proroka. Zemřel roku 1589 a pohřbili ho v Blížejově.
Strašínský areál je kulturní památkou. Návštěva může pokračovat pěšky po žlutě značené trase Žihobce–Strašín–Javorník. V okolí jsou také další sakrální památky, Strašínská jeskyně, Věštínská kaplička a Mrazové srázy u Lazen. Do kostela lze zamířit také na bohoslužbu, komentovanou prohlídku nebo kulturní akci, například hudební slavnost. Některé prostory nemusejí být mimo prohlídky přístupné.