Ve Strání se někdejší tvrz hledá v zemi, ne v zachovaných stavbách. V prostoru dnešního hřbitova nad Klanečnicí zůstaly vyvýšené jádro, příkopy a valy. Pro návštěvníka je to spíš zastávka u nenápadných stop v terénu než prohlídka hradního areálu.
Zprávy o tvrzi a panství
Strání se v písemných pramenech objevuje roku 1353, kdy jsou uváděni bratři Pavel a Ctibor ze Strání. Tento letopočet ale nedokládá, že právě tehdy tvrz vznikla. Záznam z roku 1359 popisuje prodej panství Frankovi a Petrovi z Kunovic. Zmiňuje tvrz, dvůr i lesy a Strání označuje jako městečko.
Sídlo tedy patřilo k širšímu hospodářskému zázemí panství, nikoli k osamocené stavbě. Dnes už po tvrzi ani po dvoře v návštěvním prostoru nezůstaly budovy.
Opevnění lze číst v terénu
Jádro tvrziště má podle popisu přibližně čtvercový tvar a stranu dlouhou kolem 31 metrů. Jeho převýšení dosahuje až čtyř metrů. Od předhradí ho odděluje příkop široký zhruba 15 metrů. Jde o rozměry terénních útvarů, nikoli o dochované zdi.
Celá lokalita měla zabírat téměř jeden a půl hektaru. Její dnešní podobu proměnil hřbitov i okolní zástavba a jádro leží za kulturním domem. Z amatérských výkopů pocházejí nálezy datované do 14. století; nejde však o výsledek odborného archeologického výzkumu.
Kdy tvrz zanikla?
Údaj o zániku během husitských válek nevystihuje všechny zprávy o tvrzi. Jeden přehled ji později označuje za pustou, současně ale zmiňuje její obnovu Mikulášem z Vojslavic. O sídlo se vedl spor v roce 1480 a zpráva z roku 1492 hovoří o nedokončeném budování valu a příkopu.
V roce 1502 získal Strání Jan Bernard z Kunovic a obec byla připojena k ostrožskému panství. Podle jednoho výkladu pak tvrz ztratila význam a zanikla. Místní farní historie uvádí jinou posloupnost: obnovu tvrze v roce 1580 a její zánik po vpádu Bočkajovců v květnu 1605. Prameny se tedy v datování jejího konce rozcházejí.
Hřbitov a kostel Povýšení svatého Kříže
Vztah k proměně místa má také barokní kostel Povýšení svatého Kříže. Podle místní farní historie vznikl roku 1748 na místě staršího kostela a hřbitova. Při stavbě měl být použit materiál ze zničené tvrze; jde o tradovanou souvislost, nikoli o doklad dochovaného zdiva v dnešním areálu.
Tvrziště se nachází v prostoru hřbitova, který je třeba vnímat jako pietní místo. Návštěvníky tu nečeká upravený hradní areál ani samostatné zázemí. Středověké sídlo připomínají především nerovnosti terénu a zprávy, které jeho osud popisují různě.