Kostel Povýšení svatého Kříže patří k výrazným bodům centra Strání. Na místě dnešního chrámu stával starší kostel a ještě dříve tu podle místní tradice bývala hradní kaple. Památková evidence v okolí zaznamenává také archeologické území I. kategorie označované jako tvrziště.
Od tvrze ke kostelu
Menší zděný kostel nechal na tomto místě roku 1749 postavit Václav kníže z Liechtensteina. Podle regionální tradice při stavbě použili materiál ze zaniklé tvrze, která měla ležet v prostoru původní hradní kaple. Starší chrám byl v roce 1769 rozšířen a roku 1853 prošel renovací.
Jeho další osud poznamenal požár z 22. května 1893, při němž shořela věž. Poškozená stavba pak postupně chátrala. Při státním stavebním dohledu v roce 1900 se ukázalo, že strop je třeba alespoň provizorně podepřít. O několik let později se začalo shromažďovat na střechu nového kostela, první návrhy předložené roku 1907 však místodržitelství neschválilo.
Nová stavba na začátku 20. století
Starý kostel úředně uzavřeli v červnu 1908 a ještě do konce roku ho odstranili. Přípravy na novostavbu začaly na jaře 1909 podle projektu V. Wittnera. Na uskutečnění záměru se podíleli místní farář P. Stanislav Spáčil, starosta Josef Kohn a také Antonín Cyril Stojan, pozdější olomoucký arcibiskup.
Chrám vznikal v letech 1909 až 1911. Jde o pseudogotickou, jednolodní neorientovanou stavbu s krátkou příčnou lodí. Pětiboký presbytář doplňuje sakristie, zatímco nad západním vstupním průčelím se zvedá hranolová věž. Z náměstí vyniká zejména její výška, členění průčelí a příčná loď. K památkově chráněnému areálu patří také schodiště.
K vysvěcení došlo 24. září 1911. Obřad vedl Karel Wisnar, světící biskup olomoucký. Náklady na výstavbu činily podle dobových regionálních údajů bezmála 185 tisíc korun.
Farní kostel v centru Strání
Kostel nadále slouží jako farní chrám římskokatolické farnosti Strání, která spadá pod děkanát Uherský Brod a olomoucké arcibiskupství. Je tak součástí duchovního i komunitního života obce.
Při procházce Stráním si lze zvenčí prohlédnout celkovou dispozici i novogotické detaily. Pravidelná turistická otevírací doba ani stálé komentované prohlídky nejsou potvrzeny; možnost vstupu do interiéru lze domluvit s místní farností. Příležitostí k nahlédnutí bývá také bohoslužba.