Kapli Panny Marie Bolestné najdete mimo hlavní zástavbu Strání, v krajině lokality Uhliska. Na první pohled může působit jako drobná stavba bez výrazné architektury, její původ je však dobře doložený. Vznikla roku 1816 z podnětu sedláka Jana Popelky, který ji nechal vybudovat na vlastním poli.
Stavba z osobní víry
Malé kaple, kříže a boží muka bývaly v 19. století běžnou součástí českého venkova. Lidé jimi označovali cesty, připomínali důležité události nebo vyjadřovali svou víru. Stráňská kaple do této tradice zapadá, přesto se od řady podobných staveb liší jedním důležitým detailem: známe jméno člověka, který ji nechal postavit, i okolnosti jejího vzniku.
Ke stavbě bylo zapotřebí povolení arcibiskupského úřadu v Olomouci. Doklad o něm se podařilo objevit ve Státním archivu v Uherském Hradišti. Jeho obtížně čitelný text vyhledal a upravil duchovní správce P. Jan Hrudík. Díky archivní listině tak kaple není jen anonymní sakrální stavbou v krajině, ale také stopou konkrétního rozhodnutí Jana Popelky z první poloviny 19. století.
Panna Marie Bolestná v krajině Uhlisek
Název kaple odkazuje k úctě k Panně Marii Bolestné. Její svátek připadá v katolické tradici na 15. září. Není ale doloženo, že by se právě tehdy u kaple konala pouť. Stejně tak nejsou potvrzené pravidelné bohoslužby.
Místo proto osloví především návštěvníky, kteří při výletu vyhledávají drobné památky spojené s konkrétním příběhem. Kaple nestojí u velkého poutního areálu ani v centru obce. Nachází se přibližně jeden kilometr severozápadně od stráňského zámku a její půvab spočívá hlavně v klidném zasazení do krajiny a ve spojení s historií místních obyvatel.
O kapličku se starají místní
Kaple se dochovala také díky tomu, že o ni pečují lidé ze Strání. Udržují ji v dobrém stavu a pomáhají jí zůstat součástí okolní krajiny. U podobných drobných památek přitom často rozhoduje právě místní zájem. Bez pravidelné péče by mohly postupně ztratit svou podobu i místo v paměti obce.
Hodnota stavby nespočívá ve velikosti ani ve výpravné podobě. Připomíná osobní zbožnost jednoho sedláka, venkovský způsob života i tradici, v níž si lidé nechávali stavět sakrální objekty přímo na svých pozemcích. Příběh Jana Popelky tak doplňuje obraz Strání a okolní krajiny o událost starou více než dvě století.
Co vědět před cestou ke kapli
Kaple může být cílem pěší procházky při poznávání Strání a krajiny Bílých Karpat. Nejde o turistický objekt s pravidelnou otevírací dobou. Není známá ani možnost vstupu do interiéru nebo aktuální konání bohoslužeb, proto je třeba počítat především s prohlídkou zvenčí.
Přesná poštovní adresa, souřadnice ani číslo parcely nejsou k dispozici. Orientačním bodem je lokalita Uhliska severozápadně od zámku Strání. Stav cesty lze zjistit u obce nebo místních obyvatel. Při návštěvě je potřeba respektovat pietní charakter místa a jeho klidné okolí.