Ve Strání se Pod šable neodehrává jen před publikem na pódiu. V úterý před Popeleční středou procházejí obcí fašančáré: pět mužů s červeně natřenými dřevěnými šavlemi. Obchůzku vede gazda, za tanečníky přicházejí muzikanti a společně navštěvují místní domácnosti. Tam tančí, přijímají pohoštění a dary a přizývají domácí k dalšímu tanci.
Od mečového tance k párové straňanské
Gazda vstupuje do domu jako první, za ním se řadí tanečníci a muzika. Pod šable se tak tančí v prostoru, který patří konkrétní rodině, nikoli na jevišti odděleném od diváků. Po mečovém tanci následuje straňanská, párový tanec, do něhož se může zapojit hospodyně i další členové domácnosti.
K obchůzce patří také vytínání, obřadní bití tanečníka, které se provádí pod záminkou jeho provinění. Odehrává se hlavně v hospodách a na významných místech obce. Pod šable může tančit kterýkoli chlapec nebo muž, členství ve folklorním souboru není podmínkou. Dnes se schází několik pětic různého věku a k tradici postupně přicházejí také děti. Písně a taneční figury se učí v souborech i při pohybové a taneční výchově.
Tradice doložená od 18. století
Nejstarší konkrétní záznam o straňanském tanci pochází z roku 1784, kdy jej obyvatelé Strání předvedli na zámku v Uherském Ostrohu. Podrobnější popis později zaznamenal místní učitel Alois Doufalík a první ucelený popis zveřejnil v roce 1885 František Bartoš. Na konci 19. století se tanci věnoval také Leoš Janáček. Etnolog František Pospíšil jej později zasadil do širšího evropského kontextu mečových tanců.
Mečové tance na Uherskobrodsku jsou od roku 2022 zapsané na Seznamu nemateriálního kulturního dědictví České republiky pod názvem Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku. Kromě Strání se jejich autentická podoba zachovala zejména v Komni a Bystřici pod Lopeníkem. Dřevěné šavle, které tanečníci používají dnes, jsou rekvizitou a samy nedokládají, že se v minulosti tančilo se skutečnými zbraněmi.
O původu a významu tance existují různé výklady. Odborníci v mečových tancích rozpoznávají starobylé obřadní prvky a někdy je spojují s přechodem od zimy k jaru nebo se zápasem dobra a zla. Nejde však o jediný bezpečně doložený výklad. Příběh o tom, že tanec vznikl mezi zbojníky z Javořiny, patří spíše k místním legendám než k prokázané historii.
Pětidenní festival a úterní obchůzka
Festival masopustních tradic ve Strání vznikl v roce 1987 z iniciativy etnologa Pavla Popelky. Během pěti dnů nabízí folklorní pořady, hudbu, řemesla, program pro děti, filmotéku i závěrečné pochovávání basy. Akce se konají na více místech, například v kulturním domě v Květné, ve Dvoraně Strání nebo v areálu Zámečku.
Archiv Muzea Jana Amose Komenského uváděl pro rok 2026 už 39. ročník festivalu. V mezinárodním kalendáři CIOFF je následující ročník naplánovaný na 5.–9. února 2027. Program festivalu a obchůzka jsou dvě různé zkušenosti: při úterní pochůzce fašančáré vstupují do domů místních, nejde tedy o veřejné vystoupení s volným přístupem do všech prostor. Konkrétní program, začátky akcí i trasu obchůzky zveřejňují obec nebo pořadatelé.
Květná a sklářská tradice
Strání leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí. Okolí nabízí turistické a cyklistické trasy, přírodu i místní památky. Kulturním cílem v obci je také místní část Květná se sklárnou, kterou roku 1794 založil kníže Alois I. z Lichtenštejna. Patří k nejstarším kontinuálně pracujícím sklárnám na Moravě.
Ruční výroba skla se v roce 2023 dostala na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO v rámci společné nominace několika evropských zemí. Při zvláštních akcích mohou návštěvníci sledovat skláře u pecí a navštívit muzeum i prodejnu; jejich provoz nemusí časově navazovat na festival fašanku.