Ve Stožci se dá spojit poznávání šumavské krajiny s příběhem, který se odehrál v jejích lesích. V únoru 1850 tu během několika dnů propukly ozbrojené střety mezi bavorskými pytláky, lesníky a finanční stráží. Přesné počty účastníků i obětí se v různých popisech liší, událost však patří k výrazným kapitolám pohraniční historie.
Spor o ulovenou zvěř
Podle podrobnějšího regionálního vyprávění začal konflikt 21. února 1850. Pytláci se snažili získat zpět zvěř, kterou místní domkář odevzdal finanční stráži. Při následné potyčce jeden z nich zahynul a další skončil v zajetí.
O dva dny později mělo na kasárna zaútočit zhruba 35 pytláků. Uvnitř se bránilo přibližně 45 lidí. Útočníci se podle tohoto podání pokoušeli dostat ke svému zajatému druhovi a boj se soustředil kolem zázemí finanční stráže. Jeden z regionálních popisů uvádí pět mrtvých a asi deset zraněných, jiné přehledy ale podávají odlišné počty i bilanci.
O střetu se někdy mluví jako o největší pytlácké bitvě v Evropě. Bez srovnání s dalšími podobnými událostmi je přesnější chápat toto označení jako místní či regionální pojmenování, nikoli jako potvrzený historický rekord.
Les jako zdroj obživy i prostor pro službu
V řídce osídleném pohraničí nemusela být hranice v terénu vždy snadno rozpoznatelná. Lesní cesty a rozlehlé hvozdy komplikovaly orientaci, zatímco stejná krajina měla pro každého jiný význam: pytláci v ní hledali zvěř, schwarzenberští lesníci střežili rozsáhlý majetek a finanční stráž dohlížela na pořádek v příhraničí.
Stožec vznikl jako dřevařská osada a poprvé je písemně zmíněn roku 1769. Místní hospodářství se později opíralo také o výrobu rezonančního dřeva pro hudební nástroje. Schwarzenbergové tu zřídili pstruží líheň, s níž se pojí vznik hostince U Pstruha. Les tak nebyl jen místem střetu, ale také základem práce a každodenního života.
Od kasáren k hotelu Forelle
Bývalá kasárna finanční stráže měla být ve 30. letech 20. století přestavěna na hotel Forelle, tedy Pstruh. Místní podání vypráví, že se při stavebních pracích našly ve dřevě projektily. Tato zpráva se traduje, dostupné popisy ji však nezávisle nepotvrzují. Ani přesné místo střetu nelze z uváděných údajů spolehlivě určit, takže hotel nelze pokládat za jednoznačně doloženou lokalizaci celé události.
Stožec a jeho starší cesty
V okolí obce se nachází Stožecká skála se zbytky strážního hrádku, který hlídal jednu z větví Zlaté stezky. Nad léčivým pramenem stojí poutní kaple. Místní krajina tak vedle příběhu z 19. století připomíná i staré cesty a poutní tradice.
Roku 1910 dorazila do Stožce železnice z Černého Kříže, pokračující k hranici a do Nového Údolí. Propojila jihočeské tratě s bavorskými. Po druhé světové válce obec poznamenal odsun německého obyvatelstva a vznik pohraničního pásma. Proměny Stožce tak opakovaně určovala blízkost hranice, les i lidé, kteří v něm hledali obživu a cestu dál.