Ze Štětí vede cesta na Špičák do krajiny lesů, polí a pískovcových skal. Vrch měří 281 metrů a nenajdete na něm rozhlednu ani rozsáhlé turistické zázemí. Výlet ale nabídne široké panorama a také pohled na místo, kde se v jedné krajině potkává příroda, zemědělství i průmysl.
Čedič mezi pískovci
Špičák leží v katastru Stračí, místní části Štětí. Jeho vznik souvisí s vulkanickou činností ve třetihorách: čedič tehdy pronikl vrstvami pískovců a vápenců, které jsou pro okolí typické. Tmavá vyvřelina tak vystupuje z krajiny, v níž se střídají lesy, louky, pole a světlé pískovcové útvary.
Na kopci se v minulosti těžil čedič na štěrk a v terénu zůstaly pozůstatky lomu. Prohlubně bývají někdy označovány za sopečný kráter, jistější je však spojovat je především s těžbou. Zachovaný kráter není jednoznačně doložený, přestože některé turistické materiály popisují Špičák jako vyhaslou sopku.
Od Řípu k průmyslovému Štětí
Z vrchu lze podle počasí zahlédnout Štětí, Říp, vápencovou Sovici i pás Českého středohoří. V panoramatu se objevují také kopce Kokořínska, Liběchov a Mělník. Za dobré viditelnosti se ukazuje širší část Českého středohoří.
Výhled zahrnuje jak lesy, pole a pískovcovou krajinu, tak průmyslové Štětí s papírenským provozem a komíny. Právě tento kontrast dává místu zvláštní ráz: přírodní zákoutí, historické obce a velký průmysl tu leží blízko sebe.
Teplomilná květena Podřipské tabule
Okolí Špičáku je botanicky zajímavou částí Podřipské tabule. Starší záznamy odtud uvádějí máčku ladní, chrpu latnatou, ostřici nízkou a len tenkolistý. Zapsány byly také černucha rolní, mák roháček, čistec rolní a lněnka rolní.
Ne všechny uvedené druhy musí být při výletu k vidění. Část údajů pochází z nálezů starých několik desetiletí a současný stav lokality nebyl ověřen novou inventarizací. Máčka ladní, ostnitá rostlina podobná bodláku, je typickým symbolem zdejší suché vegetace. Rostliny je nejlepší pozorovat z cest a ponechat je na místě.
Naučná trasa přes Štětsko
Špičák je jedním ze zastavení Naučného putování loupežníka Štětky. Celý projekt čítá 21 zastavení a věnuje se přírodě, geologii, historii, zemědělství i průmyslu regionu. Trasa propojuje mimo jiné Stračí, Mariánskou a Hraběcí kapli, jeskyni Mordloch a pískovcovou skálu Sedm chlebů.
Součástí putování mohou být interaktivní prvky, soutěže nebo geocaching; jejich podoba se může v čase proměňovat. Hraběcí kaple připomíná událost z roku 1720, kdy byl na jejím místě zavražděn hrabě Jan Vratislav Clary ze Spärbebachu.
Jak se na vrch dostat
Nejjednodušší cesta vede ze Štětí přes Stračí po žluté turistické značce. Starší popisy uvádějí ke kapli přibližně 2,5 kilometru, odkud trasa pokračuje lesní krajinou. Městské informační centrum nabízí také komentovaný okruh Ze Štětí na Špičák: měří zhruba 4 kilometry, trvá přibližně tři hodiny a je určen skupinám nejméně pěti osob. Objednává se předem.
Po dešti mohou být lesní a polní cesty blátivé; jejich stav ovlivňuje počasí i zemědělský provoz. Hodí se proto pevná obuv a mapa. Špičák není samostatně doložen jako chráněné území, širší okolí navazuje na krajinu na okraji CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Štětští turisté pořádají také novoroční výstup.