Ve Šternberku můžete během jedné návštěvy spojit prohlídku významné barokní památky s připomínkou místního loutkářství. Bývalý augustiniánský klášter ukrývá staré loutky a divadelní kulisy, které vyprávějí o ochotnících, jejich představeních i kulturním životě města.
Klášter, který měnil svou funkci
Augustiniánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie vznikl roku 1371 z iniciativy Alberta ze Šternberka. Po několik staletí byl důležitým náboženským, vzdělávacím a kulturním místem. Podobu, kterou si s areálem spojujeme dnes, výrazně ovlivnily barokní úpravy v 18. století.
Na výzdobě se podíleli architekt František Antonín Grimm, malíř František Antonín Sebastini a barokní umělec Jan Kryštof Handke. Klášterní život skončil po josefínském dekretu z roku 1784. Objekt později sloužil jako fara, kasárna, německé gymnázium i skladiště textilu.
Po roce 1991 přešel areál do vlastnictví města Šternberk a začala jeho postupná obnova. Dnes funguje jako kulturní a návštěvnické místo, kde se vedle architektury představují také dějiny Šternberka a jeho kulturního života.
Co připomíná loutkářská expozice
Stálá expozice loutkářství představuje dochované loutky a divadelní kulisy. Některé pohádkové postavy se zachovaly ve výrazně poškozeném stavu a byly alespoň částečně obnoveny. U celé kolekce ale nejsou podrobně doloženy přesný původ, datování jednotlivých kusů ani rozsah restaurátorských zásahů. Exponáty proto působí hlavně jako svědectví o tom, jak vypadala někdejší divadelní praxe.
Tradice českého ochotnického a loutkového divadla je ve Šternberku doložena už od období první republiky. Po druhé světové válce na ni navázaly například Divadelní kroužek Národní jednoty Libuše, Jednota divadelních ochotníků, Kašpárkova družina a Loutkářský soubor Kašpárkova divadla.
Rozsah této činnosti ukazují údaje z městské kroniky. V letech 1946 až 1958 soubor sehrál 63 her, do kterých se zapojilo 310 ochotníků. Představení tehdy navštívilo přibližně 53 tisíc diváků.
Kašpárkovo divadlo mělo vlastní sál
Kašpárkovo divadlo bylo podle údajů městských kulturních zařízení uvedeno do provozu v roce 1949. Jeho původním zázemím se stal sál hostince U Bacchuse. Loutkové divadlo tak ve městě získalo vlastní prostor a mohlo pořádat představení pro děti i dospělé.
Šternberské divadelnictví přitom nevyrůstalo pouze z českého prostředí. Počátky německé ochotnické tradice ve městě se kladou už do roku 1834. Loutky vystavené v klášteře tak připomínají širší historii spolkového a kulturního života, nejen jednotlivé pohádkové postavy.
Prohlídka mezi barokem a divadelními kulisami
Loutkářská část je zasazená do celkové prohlídky kláštera. Ta může zahrnovat historické sály s nástropními malbami, klášterní sklepy, obrazárnu barokních malířů i věžní hodinové stroje. Mezi zážitkové prvky areálu patří také hudební nástroje, varhany a loutkové divadlo.
Právě spojení s barokními interiéry dává starým loutkám další význam. Nepřipomínají jen pohádky, ale také ochotu místních věnovat čas společnému hraní a význam divadla v době, kdy patřilo k hlavním formám kultury ve městě. Pro děti mohou být poutavým setkáním s loutkovým světem, dospělým nabídnou pohled na minulost Šternberka a jeho obyvatel.
V sousedství Šternberského hradu
Bývalý augustiniánský klášter stojí v těsné blízkosti Šternberského hradu. Obě památky proto lze spojit při procházce historickou částí města také s dalšími šternberskými zastaveními.
Termíny prohlídek i přístupnost jednotlivých částí expozice se mohou měnit. Areál se nachází na adrese Farní 50/3 ve Šternberku, kontakt na průvodce je uváděn na telefonním čísle +420 604 591 340.