Šternberský hrad si můžete projít po trasách zaměřených na šlechtické interiéry, rodinný život i technické zázemí sídla. V některých místnostech se za dřevěným obložením oken ukrývá také zimoviště netopýrů. Zvířata ale nejsou součástí volně přístupné expozice – během zimy potřebují především klid.
Prohlídky ukazují různé podoby hradu
Okruh Knížecí sídlo vede prvním patrem upraveným pro Jana II. z Lichtenštejna. Zahrnuje gotickou kapli, Rytířský sál s koženými tapetami, Vizitkový sál i soukromé pokoje. Součástí trasy jsou také výtahy a hradní kuchyně, které připomínají praktické fungování rozsáhlé aristokratické rezidence.
Další pohled na život obyvatel nabízí okruh Rodinný hrad, představený v květnu 2026. Zaměřuje se na poslední generaci lichtenštejnských majitelů a vede například manželskou ložnicí, oblékárnou, pokojem vychovatelky, dětskými ložnicemi, pokoji pro hosty a pánským klubem. Podoba interiérů vychází z dobových fotografií, inventářů a archivních pramenů z první poloviny 20. století. Místnosti tak ukazují spíše obytnou a méně formální tvář sídla.
Okruh Technika na hradě zavede návštěvníky do prostor, které při běžném průchodu interiéry často zůstávají stranou. K vidění je historický výtah, strojovna na půdě, kuchyně i obnovená ledovna v zámeckém parku. Trasa vyžaduje více fyzické námahy: čeká na ní řada schodů i výstup na půdu.
Od středověké pevnosti k lichtenštejnské rezidenci
Hrad pravděpodobně založil kolem poloviny 13. století Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka. První písemná zmínka z roku 1269 se týká vymezení hranic šternberského panství. Ve 14. století se areál rozšířil a důležitou postavou jeho historie se stal Albert II. ze Šternberka, církevní hodnostář, diplomat a rádce Karla IV. V této době se pozornost věnovala také hradní kapli.
Po pánech ze Šternberka vlastnili hrad mimo jiné páni z Kravař, Kostkové z Postupic, Berkové z Dubé a Lipé nebo knížata z Münsterberku. Poškození za husitských válek i třicetileté války dokládá jeho někdejší strategickou roli. Po požáru v 16. století vznikla renesanční část s takzvaným Vizitkovým sálem a neobvyklými hráňovými klenbami.
Podobu, kterou hrad z velké části představuje dnes, utvářeli Lichtenštejnové. Panství drželi od konce 17. století do roku 1945. Rozsáhlá přestavba podle návrhu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera začala roku 1886. Romantický historismus propojil starou pevnost s pohodlným a reprezentativním sídlem knížete Jana II. z Lichtenštejna.
Kaple, renesanční sál i stopy každodenního provozu
Z nejstarší stavební etapy se dochovala mohutná válcová věž, části opevnění a hlavního paláce. Gotická kaple má téměř čtvercovou loď a užší kněžiště s křížovými klenbami. Její stěny uchovaly zbytky maleb ze 14. století. V dalších místnostech se setkávají kamenné architektonické prvky, dřevěné sochy, deskové obrazy, malby na skle, lovecké trofeje i kožené tapety.
Vizitkový sál sloužil původně jako hradní jídelna. Jeho název odkazuje na jména kreslená na zdech a na kamenných ostěních oken a dveří je datace 1560. Pozdější vybavení zase připomíná modernizaci za Lichtenštejnů: k provozu sídla patřil osobní i jídelní výtah, hradní kuchyně a další zázemí.
Zimoviště za dřevěným obložením
Netopýři zimují za dřevěným obložením oken ve druhém patře. Jejich přítomnost byla zaznamenána už v roce 1976 a další výzkumy ukázaly souvislost mezi hradními úkryty a nedalekým kostelem Zvěstování Panny Marie. Jde o neobvyklé nadzemní zimoviště, pozoruhodné počtem i pestrostí letounů.
Starší odborné údaje zaznamenaly až přibližně 1 800 netopýrů hvízdavých a několik desítek netopýrů rezavých. Jde o historické počty, nikoli o každoroční aktuální stav. V roce 2016 byl z nahrávek hlasů doložen také netopýr nejmenší. V zimním období bylo ve Šternberku prokázáno celkem osm druhů letounů a další dva mimo dobu zimování.
O zimujících zvířatech se návštěvníci dozvídají při průchodu Netopýřím a Holandským pokojem. Kolonie však nejsou vystavené k volnému pozorování; za obložením mají klid potřebný k přezimování.
Návštěvu lze spojit s procházkou zámeckým lesoparkem, založeným v letech 1907 až 1909, nebo s bezplatnou expozicí Páni na Šternberku ve strážním domku. Hrad stojí na Horním náměstí ve Šternberku, přibližně dvacet kilometrů severně od Olomouce. Nabídka prohlídek, jejich termíny i kapacita se mění podle sezony.