Ve Štěpánově můžete během jednoho výletu projít kolem barokního kostela, pravoslavného chrámu i novogotické stavby spojené s průmyslovou minulostí města. K tomu se přidávají pozůstatky dělnické kolonie a lužní krajina na okraji Litovelského Pomoraví. Štěpánov leží zhruba deset kilometrů severně od Olomouce, na přechodu rovinaté Hané a přírodně členitějšího okolí Moravy.
Historie obce sahá nejméně do roku 1201. Tehdy ji Přemysl Otakar I. daroval premonstrátskému klášteru Hradisko. Městem se Štěpánov stal až v roce 2020. Jeho správní území zahrnuje také Březce, Moravskou Huzovou, Stádlo a Benátky. Namísto jednoho soustředěného historického centra tu jednotlivá místa propojuje právě příběh tří kostelů.
Od barokního sv. Vavřince k pravoslavnému chrámu
V centru města stojí římskokatolický kostel sv. Vavřince. Jednolodní stavba s hranolovou věží vznikla v 18. století, přesný rok dokončení se v různých údajích liší: uvádí se 1773 i 1787. Uvnitř najdete čtyři zvony, z nichž dva pocházejí ze 17. století. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Vavřince od Františka Bzirského z roku 1861, na bočních oltářích jsou díla moravského barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho.
Za pozornost stojí také varhany z roku 1732, jejichž autorem byl králický stavitel Johann Gottfried Halbich. V letech 2008 až 2017 prošly restaurováním a patří k výrazným součástem zdejšího hudebního dědictví.
Jen kousek od centra, na rohu ulic Pravoslavná a Horní, stojí chrám sv. Prokopa Sázavského. Jeho základní kámen posvětili v červenci 1927 a o rok později byl chrám vysvěcen. Architekt Kabát se při návrhu inspiroval dřevěnými kostely Podkarpatské Rusi, stavbu vedl Alois Kryl. Podle pravoslavných a regionálních pramenů šlo o první chrám postavený v někdejší eparchii české a moravskoslezské; toto prvenství se vztahuje k tehdejšímu institucionálnímu uspořádání.
Se svěcením základního kamene je spojen také Matěj Pavlík, pozdější svatý Gorazd II. Pamětní deska na chrámu připomíná Marii Gruzinovou, kterou nacisté umučili v roce 1942. Kostel stále slouží bohoslužbám, které se obvykle konají v neděli dopoledne.
Sv. Barbora a dědictví železáren
Jižní část Štěpánova, lokalita Na Hutích poblíž železniční stanice, připomíná průmyslovou kapitolu města. Novogotický kostel sv. Barbory vznikl v letech 1872 až 1875 podle projektu vídeňského architekta Friedricha von Schmidta. Vybudovali ho u železáren bratří Kleinů a sloužil hlavně německy mluvícím zaměstnancům podniku.
Rozvoj železáren souvisel s příchodem železniční tratě. Provoz byl zahájen roku 1849 a železo se zde zpracovávalo do roku 1913, kdy se výroba začala více orientovat na strojírenství. K průmyslovému areálu patřila i dělnická kolonie, z níž se dochovaly domy někdejší zhruba dvacítky staveb.
Boje na jaře 1945 kostel poškodily. Po opravě se už bohoslužby neobnovily a v letech 1959 až 1991 budova sloužila jako sklad knih. Dnes je odsvěcený kostel majetkem obce a příležitostně se v něm konají koncerty nebo svatební obřady. Prohlídka interiéru není běžně přístupná; možnosti individuální návštěvy je třeba domluvit s městem.
Mezi drobnými památkami a lužní krajinou
Při procházce městem můžete zamířit také k dělnickému spolkovému domu čp. 267 v Březecké ulici, který zdobí geometrické secesní prvky. V Nádražní ulici je výklenková kaple se dvěma smírčími kříži datovanými do 16. až 17. století. K místním památkám patří rovněž sousoší Nejsvětější Trojice a hřbitovní kříž, oba z roku 1812.
Jižní, jihovýchodní a západní části správního území zasahují do CHKO Litovelské Pomoraví, samotná zastavěná část města však chráněnou oblastí celá není. Zdejší krajina zahrnuje nivu Moravy, její boční ramena, tůně, lužní lesy i mokřadní louky. Při pěší nebo cyklistické výpravě je proto důležité držet se cest a respektovat citlivé přírodní prostředí.
Cyklistům od roku 2025 slouží stezka Hromová. Z Olomouce vede přes Černovír a Březce směrem ke Štěpánovu, napojuje se na odbočku k Hromovu dubu a pokračuje k Oskavě a Chomoutovu. Nabízí spojení mimo hlavní silnice. Do Štěpánova se lze vydat také vlakem z Olomouce, po trati směrem na Zábřeh a Prahu.