Nejdřív dolů, potom vzhůru
Ke zřícenině Kozlova se vyráží od křižovatky v místní části Olešnička směrem na Vrtěžíř. Pěšina stoupá strmě do svahu, vede kolem dolního sídla a pokračuje k horní části hradu. Další přístupové možnosti vedou od místního hřbitova nebo lesem od obce Kozlov.
Na místě nejsou výrazné zdi ani zachovaná věž, přesto je poloha někdejšího opevnění dobře patrná. Kozlov stojí na skalnatém výběžku nad říčkou Olešničkou a jeho podobu pomáhají číst prudké svahy, terénní hrany a příkopy. Areál nemá návštěvnické zázemí ani vlastní parkoviště; přístup a možnosti parkování je proto třeba posoudit podle mapových podkladů.
Dvě sídla ve dvou výškových úrovních
Opevněný areál tvoří horní a dolní část. Vzdálené jsou od sebe přibližně 75 metrů a dělí je zhruba dvacetimetrový výškový rozdíl. Přesný vztah obou sídel není známý, pravděpodobně ale patřila k jednomu souvisejícímu celku. Členitý skalnatý terén přitom mohl plnit důležitou obrannou funkci.
Horní sídlo chránil příkop široký asi sedm metrů. Archeologický průzkum zde odkryl základy hranolové věže o rozměrech přibližně devět krát devět metrů, její zdivo se však nedochovalo. Do prostoru horní části dnes zasahuje telekomunikační vysílač.
Stopy dolního hradu na skalním hřbetu
Dolní sídlo leží níže a také ho odděloval příkop. Podle popisů se k němu původně přicházelo přes horní část. Na úzkém skalním hřbetu zůstaly pozůstatky bočních výběžků zdi, které zřejmě zpevňovaly obytnou stavbu v náročném terénu.
Právě rozdíl mezi oběma výškovými úrovněmi ukazuje, jak stavitelé využili tvar ostrohu. Místo rozsáhlých zdí poskytovaly ochranu také prudké svahy a skalní útvary. Při procházení areálu tak hradní půdorys vyvstává spíš z uspořádání krajiny než z dochovaných staveb.
Hrad spojený snad i s těžbou stříbra
Archeologické interpretace kladou dobu fungování opevnění přibližně od poslední třetiny 13. století do poloviny 14. století. K čemu přesně hrad sloužil, není bezpečně doloženo. Jedna z odborných hypotéz ho spojuje s ochranou místních ložisek stříbrné rudy, jde však pouze o předpoklad.
Kozlov leží v krajině kolem Bystřice nad Pernštejnem, kde najdeme také hradní lokality Zubštejn, Aueršperk, Pyšolec a Pernštejn. Společně připomínají význam, jaký mělo ve středověku ovládání cest, sídel a zdrojů v kopcovitém terénu. Návštěva Kozlova vyžaduje pevnou obuv: cesta je nerovná a místy prudká, takže není praktická pro kočárky ani pro lidi s omezenou pohyblivostí.