Na Mařenku se vyráží za rozhlednou, přírodou i příběhem, který dal kopci jeho jméno. Vrch vysoký 711 metrů leží nedaleko Štěměch a představuje nejvyšší bod Třebíčska. Výlet sem vede zvlněnou krajinou Vysočiny a jeho hlavním cílem je věž s dalekým panoramatem.
Výstup na vyhlídkové patro
Současná rozhledna byla otevřena v roce 2012. Za jejím vznikem stály obce sdružené v Mikroregionu Podhůří Mařenky, které připravovaly stavbu několik let. Věž dosahuje výšky přibližně 31 metrů, někdy se její výška uvádí zaokrouhleně jako 30 metrů.
Na zastřešené vyhlídkové molo vede 156 schodů. Stavba kombinuje kamenný plášť, kovové schodiště a dřevěné prvky, takže samotný výstup není jen cestou k cíli, ale také možností prohlédnout si její neobvyklé provedení. S přibývající výškou se mezi konstrukcí postupně otevírá okolní krajina.
Za dobré viditelnosti lze z vrcholu spatřit Pálavské vrchy a podle turistických informací také vrcholky rakouských Alp. Skutečný dosah výhledu závisí na počasí a čistotě vzduchu, při jasném dni je ale výšková převaha Mařenky nad okolím dobře patrná.
Trasa z Dašova a přístup k rozhledně
Nejčastějším výchozím místem je osada Dašov, odkud vede k vrcholu naučná stezka Mařenka. Jde o kratší výlet zaměřený především na výstup k rozhledně a výhled z jejího nejvyššího patra.
Rozhledna podle turistických informací bývá přístupná volně a po celý rok, vstupné se neplatí. Podmínky provozu se však mohou měnit. Místo nemá běžnou poštovní adresu vhodnou pro navigaci, proto lze využít přístup z Dašova nebo GPS souřadnice přibližně 49°10'14" N, 15°42'9,5" E.
Mařenka podle místní pověsti
Jméno vrchu se spojuje s Marianou, které se říkalo Mařenka. Podle místního vyprávění ji v roce 1689 v okolí přepadli a zabili loupežníci. Právě tato tragická událost měla podle pověsti stát za názvem kopce.
V blízkosti rozhledny stojí také smírčí kámen s křížem. Připomíná starou událost a doplňuje výlet o historickou stopu. Příběh o Mařence patří k místní tradici, nelze ho však chápat jako jednoznačně doložený historický záznam.
Starší věž zničila bouře
Dnešní rozhledna není prvním zařízením, které na vrcholu sloužilo k pozorování okolí. Už od roku 1941 zde podle regionálních turistických údajů stála trigonometrická věž. V 50. letech 20. století se při silné bouři zřítila.
Současná stavba tak navazuje na starší využití nejvyššího bodu Třebíčska pro orientaci v krajině i pro výhledy. Na jejím vzniku se podílely obce mikroregionu, mezi něž patří Štěměchy, Předín, Markvartice, Rokytnice nad Rokytnou, Čáslavice, Římov a Chlístov.