Skalnaté údolí Vltavy, pozůstatky míst spojených s českým trampingem a mohutná betonová hráz – to vše najdete ve Štěchovicích. Výlet lze spojit s procházkou po Povltavské stezce, která vede nad nádrží směrem k Novým Třebenicím a připomíná krajinu, již dnes zčásti zakrývá hladina přehrady.
Stezka krajinou bývalých Svatojánských proudů
Svatojánské proudy bývaly proslulé nebezpečnými peřejemi, plavením dřeva i výletními plavbami z Prahy. Dnes je část tohoto úseku Vltavy zatopená. Jeho historii přibližuje Povltavská stezka, známá také jako naučná stezka Svatojánské proudy. Prochází hlubokým skalnatým údolím ze Štěchovic směrem k Novým Třebenicím a věnuje se voroplavbě, přírodě, geologii i trampské osadě Ztracenka.
Trasa má místy strmé a úzké úseky, není proto vhodná pro cyklisty ani pro lidi, kterým vadí výšky. Ze závěru cesty se lze podle sezony vrátit autobusem nebo lodí.
Hráz, která vyrovnává průtok řeky
Štěchovická přehrada patří do soustavy devíti stupňů Vltavské kaskády. Její nádrž měří přibližně 9,4 kilometru a proti proudu sahá až ke Slapské přehradě. Pomáhá vyrovnávat odtok ze Slapské elektrárny: ta vyrábí elektřinu hlavně ve chvílích špičkové spotřeby, kdy do řeky může krátkodobě vypouštět více vody. Štěchovice tento nepravidelný režim tlumí a přispívají k plynulejšímu průtoku směrem k Vranému.
Betonová tížná hráz je obložena žulovými kvádry. Na výšku měří 22,5 metru a na délku zhruba 120 metrů. Má pět hrazených přelivných polí s celkovou kapacitou přibližně 2 400 metrů krychlových za sekundu. Uprostřed hráze je spodní výpustný otvor o rozměrech 7 × 7 metrů, který se při stavbě využíval k proplouvání vorů a dalších plavidel.
Dvě elektrárny, dva různé principy
Štěchovice I vyrábějí elektřinu z vody, která běžně protéká přehradou. Dvě Kaplanovy turbíny mají společný instalovaný výkon 22,5 megawattu. Elektrárna zahájila provoz v listopadu 1943, zatímco celé vodní dílo bylo dokončeno v roce 1945. Stavět se začalo roku 1937, práce se během okupace přerušily a později pokračovaly kvůli naléhavé potřebě elektřiny.
Štěchovice II fungují jako přečerpávací elektrárna. Když je elektřiny v síti přebytek, čerpá se voda z Vltavy do horní nádrže na kopci Homole. Při zvýšené potřebě se vrací přes reverzní Francisovu turbínu a vyrábí proud. Elektrárna má výkon 45 megawattů a podle provozních údajů ho dokáže dodat během několika desítek sekund. Vyrábět může přibližně čtyři hodiny.
Horní nádrž pojme asi 500 000 metrů krychlových vody. S elektrárnou ji propojují přivaděče dlouhé přibližně 590 metrů a strojovna se ukrývá v podzemí, zhruba 45 metrů pod povrchem. V roce 2022 na hladině nádrže přibyla plovoucí fotovoltaická elektrárna: tvoří ji 192 panelů umístěných na 144 plovácích a její výkon činí 87 kWp.
Plavební komora s téměř dvacetimetrovým spádem
U pravého břehu hráze je komora pro lodě široká 12 metrů a dlouhá 118 metrů. Překonává výškový rozdíl 19,70 metru a proplutí trvá přibližně dvanáct minut. Její vzpěrná vrata vysoká 24 metrů patří k výrazným řešením vodního stavitelství. Komora zůstává v provozu a ročně jí projede zhruba 1 200 sportovních plavidel.
V červenci 2026 bylo nad komorou uvedeno do provozu nové horní čekací stání pro malá rekreační plavidla. Plovoucí molo tvoří tři desetimetrové sekce, které se přizpůsobují kolísání hladiny. Dokončení dolního čekacího stání je plánováno později.
Prohlídka elektrárny
Elektrárnu Štěchovice je možné navštívit při komentované exkurzi informačního centra ČEZ. Přibližně hodinová prohlídka zahrnuje strojovnu Štěchovice I, venkovní rozvodnu a část přečerpávací elektrárny Štěchovice II. Je nutné ji objednat předem, obvykle alespoň tři pracovní dny předem. Vhodná je pro návštěvníky od šesti let; areál není uzpůsobený pro kočárky.