Na vrcholu nad Starým Plzencem čeká Radyně – hradní zřícenina s přístupnou věží a výhledem na Plzeň i Brdy. Karel IV. ji nechal vystavět v letech 1356 až 1361 jako pevnost nad důležitou cestou. Původně se jmenovala Karlskrone, tedy Karlova koruna; dnešní název získala podle kopce, na němž stojí.
Výhled z věže a středověká expozice
Nejvýraznější částí hradu je mohutná čtverhranná věž, která měří 22 metrů. Na její vrchol vede 114 schodů a odtud se otevírá široké panorama Plzně a okolní krajiny včetně Brd. V hradním areálu zůstaly také části paláce, díky nimž si lze představit někdejší podobu sídla.
Ve věži je stálá interaktivní expozice věnovaná dějinám Radyně a každodennímu životu na středověkém hradě. Areál si návštěvníci procházejí samostatně, v sezoně se tu pořádají také kulturní programy a oživené prohlídky. Pokladna uvnitř hradu přijímá pouze hotovost a otevírací doba se během roku mění.
Pevnost na obchodní stezce
Radyně měla ve středověku především chránit obchodní cestu z Prahy směrem k Řeznu a Norimberku. Patřila do soustavy královských hradů, které střežily důležité komunikace i panovnické zájmy. Zdejší hradní pán měl také hrdelní právo, takže hrad plnil významnou úlohu nejen jako obranný bod, ale i jako centrum správy okolí.
Plán stavby je spojován s Michalem Parléřem, jehož jméno se pojí s řadou významných gotických staveb. U Radyně však není jeho autorství s jistotou doloženo. Pevnost byla koncipována jako reprezentativní a dobře hájitelné sídlo.
Od královského sídla k dnešní zřícenině
Když hrad ztratil strategický význam, začal postupně chátrat. Starý Plzenec jej v roce 1920 odkoupil od Adolfa Arnošta z Valdštejna a do roku 1928 proběhla rozsáhlá oprava. Další větší zásahy přišly v 70. letech. Radyně se mezitím dostala do státního vlastnictví.
V první polovině 50. let sloužila čtverhranná věž také jako technická stanice pro převod televizního signálu. Převaděč změnil její vzhled. Od 90. let hrad znovu patří Starému Plzenci, který jej využívá jako památku i jako místo kulturních akcí.
Hůrka, rotunda a příběh o Radoušovi
Výlet na Radyni lze spojit s prohlídkou protějšího vrchu Hůrka. Stávalo tam přemyslovské knížecí hradiště, významné správní centrum raného středověku a předchůdce dnešní Plzně. V okolí se dochovala také románská rotunda svatého Petra a Pavla. Radyně, Hůrka, rotunda a Starý Plzenec tak připomínají několik různých období dějin regionu.
Podhradí má turistické zázemí včetně centra služeb pro turisty. K předhradí a turistickému centru patří adresa Výrovna 197, 332 02 Starý Plzenec. Z města i okolí vedou turistické trasy.
S hradem se pojí také pověst o krutém Radoušovi, který měl oslí uši a kančí zuby. Je součástí místního folkloru, nikoli doložených dějin Radyně, a inspirovala tematickou stezku v okolí.