V kostele svatého Michaela archanděla ve Starém Městě stačí sklopit zrak k podlaze: pod skleněnou deskou jsou patrné základy velkomoravské rotundy. Kamenná stavba měla kruhovou loď a půlkruhové kněžiště a vznikla patrně v polovině 9. století. Archeologové ji objevili při průzkumu v roce 1962; po opravě kostela se její pozůstatky dostaly na dohled návštěvníků.
Rotunda u palácové stavby
Nedaleko rotundy byly odkryty také základy rozměrné stavby palácového typu s podlahami z lité malty. Jejich blízkost vedla archeology k úvaze, že rotunda mohla sloužit jako vlastnický kostel některého z mocných představitelů tehdejší společnosti, případně velkomoravského panovníka. Jméno konkrétního člověka ale zůstává neznámé.
Okolí dnešního kostela patřilo k důležitým duchovním i mocenským areálům Velké Moravy. O dlouhém osídlení vypovídají další archeologické nálezy i pohřbívání, které zde pokračovalo po mnoho staletí. Právě opakované pohřby však ztížily rozlišení jednotlivých vrstev při výzkumu.
Kostel, který navázal na starší tradici
Dnešní chrám vznikl na počátku 13. století, pravděpodobně v jeho druhé čtvrtině. Jeho stavební počátky se spojují s velehradskými cisterciáky. Na místě tak navázal na sakrální tradici, jejíž kořeny podle archeologického výkladu sahají přibližně o jedenáct století dál do minulosti.
Kostel je orientovaná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným kněžištěm, bočními kaplemi a sakristií. Na západní straně se zvedá hranolová věž s cibulovou bání. K areálu patří také prostor bývalého hřbitova a ohradní zeď s výklenkovými kaplemi. Po staletí byl kostel nejen místem bohoslužeb, ale i přirozeným středem místní komunity.
Antické cihly ve zdejším zdivu
V kostele a jeho okolí se našly římské cihly, které stavitelé použili znovu. Pocházejí ze starších staveb a podle farního historického přehledu měla jedna z nich nést značku římské legie. Cihly tu dodnes plní svou původní stavební funkci. Jejich druhotné využití zároveň ukazuje, že lidé při stavbě pracovali s materiálem, který už v krajině měli k dispozici.
Po povodni se otevřel pohled pod podlahu
Povodeň v roce 1997 podmáčela spodní část kostela a poškodila podlahu. Následné opravy umožnily další archeologický průzkum i zpřístupnění pozůstatků rotundy v interiéru. Opravený kostel byl podle farního historického přehledu slavnostně předán k užívání 25. června 1999.
Kostel stojí v Hradišťské ulici ve Starém Městě, v historickém prostoru spojeném s dalšími místy velkomoravského dědictví na Uherskohradišťsku. Přístup do kostela a k archeologickému nálezu zajišťuje farnost; možnost prohlídky je proto třeba domluvit u Římskokatolické farnosti Staré Město.