Při procházce Starým Městem pod Sněžníkem nejde kostel svaté Anny přehlédnout. Stojí ve vyvýšené poloze v horní části města a jeho mohutná věž je společně s radnicí jedním z hlavních orientačních bodů. Okolní areál navíc zachovává staré lípy, části hradeb, vstupní bránu i kapli.
Chrám s kořeny ve středověku
O zdejším kostele a faře se písemné prameny zmiňují už v roce 1350. O původní stavbě se ale nedochovaly přesnější údaje, takže dnes není jisté, kde přesně stála ani jak vypadala. Podle místní historické tradice zanikla během husitských válek.
Současný kostel vznikl za panství Petřvaldských v letech 1617 a 1618. Impulz ke stavbě dala Eliška Petřvaldská. Jako možný autor je uváděn Antonio Thoma, který se podílel také na výstavbě staroměstské radnice, jeho autorství však není potvrzeno bez pochybností. Nový chrám vysvětil roku 1618 olomoucký biskup Arnošt Platejs a zasvětil jej svaté Anně, matce Panny Marie.
V počátcích šlo o trojlodní pozdně renesanční stavbu s křížovou klenbou. Pozdější zásahy její vzhled proměnily natolik, že dnešní podoba kombinuje renesanční základ s barokními i novějšími prvky.
Věž vysoká téměř 49 metrů
Dominantou kostela je zvonová věž, jejíž stavba začala v roce 1657. Dokončena byla přibližně o pět let později a měří kolem 48 metrů, přesněji 48,52 metru. Báň získala až při úpravách v letech 1731 a 1732, což je na její podobě patrný doklad pozdějšího barokního vývoje.
Na věži jsou také hodiny z roku 1907. Jejich ciferníky mají průměr zhruba 180 centimetrů. Mechanický hodinový stroj se původně natahoval každý den, dnes jeho chod zajišťuje automatické řízení. Věž tak nesloužila jen jako výrazná součást městského obrazu, ale také jako veřejné hodiny pro obyvatele.
Co ukrývá interiér
Po třicetileté válce se měnily boční lodi i okna. Původní úzké otvory nahradila obdélná okna ve dvou řadách, díky nimž se prostor více prosvětlil a vyniklo převýšení střední lodi.
Pravděpodobně kolem roku 1689 přibyly boční kruchty. Jedna z nich dnes funguje jako zimní kaple Povýšení svatého Kříže. Ke kostelu náleží také dvě boční kaple, které podle místních historických údajů vznikly až v 19. století.
Změn se dočkal také hlavní oltář. Původní sousoší svaté rodiny, spojované s Michalem Zürnem mladším a nejspíše datované do roku 1669, se nedochovalo. Z historické výzdoby však zůstaly například basreliéf svaté Alžběty, sochy svatého Šebestiána a svatého Jana Nepomuckého nebo dvojice andělů připisovaných dílně sochaře Michaela Klahra. Některé prvky zároveň připomínají umělecké kontakty s Kladským hrabstvím a Landekem.
Hradby, lípy a návrat zvonů
Kostel není jen samostatnou historickou budovou. Je součástí areálu, v němž se dochovaly zbytky hradebních zdí, krytá brána, kaple a vzrostlé lípy. Díky tomu lze při procházce lépe vnímat také původní uspořádání horní části města.
S chrámem souvisí Anenská pouť i slavnostní bohoslužby pořádané ke cti jeho patronky. Výraznou kapitolou jsou rovněž zvony. Původní exempláře byly během první světové války zabaveny pro válečný průmysl. Nové zvony se do věže vrátily v prosinci 2000 a požehnal jim olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Možnosti návštěvy
Vnější podobu kostela si lze prohlédnout při návštěvě historického centra, například v souvislosti s radnicí, náměstím, kašnou a dalšími drobnými sakrálními památkami. Pravidelná návštěvní doba ani aktuální prohlídky interiéru nejsou spolehlivě potvrzené; konkrétní informace poskytne místní farnost nebo město.