Výstup na vyšší věž hradu Landštejn odměňuje pohledem na lesy, rybníky a zvlněnou krajinu České Kanady. Při prohlídce pak návštěvníci uvidí, jak se původní románská pevnost postupně měnila v pohodlnější šlechtické sídlo. Hrad stojí u Starého Města pod Landštejnem, v citlivém pohraničním prostoru na pomezí Čech, Moravy a Rakouska.
Nejstarší podoba hradu
V jádru dnešní zříceniny se dochoval mimořádně cenný hrad z přelomu 12. a 13. století. Dvě hranolové věže spojoval palác a celý areál obepínala vysoká hradba s pětibokým půdorysem. Takové uspořádání je v českých zemích neobvyklé a Landštejn patří k nemnohým dochovaným románským hradům.
Kdo pevnost založil, není jisté. Mezi zvažované možnosti patří Přemysl Otakar I. i rakouští vévodové Leopold V. a Leopold VI. První známá písemná zmínka o Landštejnu pochází z roku 1231. Spojení s Vítkovci je doloženo od roku 1282, kdy se hrad pojí se Sezimou z Třeboně.
Významné období začalo roku 1381, kdy Konrád Krajíř získal Landštejn směnou s králem Václavem IV. Jeho rod panství držel do roku 1579. Za Krajířů přibyly pozdně gotické obytné stavby, donjon, nová západní brána i parkánová hradba. Proměnu završilo vnější renesanční opevnění s polokruhovými baštami. Strohá románská pevnost tak postupně získávala více prostoru pro každodenní život i reprezentaci.
Pohraniční pevnost a její stopy
Landštejn během své historie třikrát čelil vojenskému útoku. Roku 1317 jej obléhalo vojsko Jana Lucemburského, kolem roku 1420 husité a v letech 1618 až 1619 císařská armáda. Při posledním obléhání byla posádka nakonec vyhladověna. Poloha hradu na pomezí pomáhá vysvětlit, proč nešlo jen o šlechtické sídlo, ale také o důležitý bod v prostoru, kde se střetávaly mocenské zájmy.
Při prohlídce stojí za pozornost rozdíl mezi nejstarším jádrem a pozdějšími úpravami. Románská část působí mohutně a obranně, zatímco gotické a renesanční stavby připomínají proměnu hradu v obytné sídlo. Na menší věži se dochovala dvě románská okna obrácená do prostoru kaple.
O minulosti vypovídají také archeologické nálezy. Výzkum na hradě probíhá od 80. let 20. století a stále pokračuje. Protože se z původních interiérů a jejich vybavení zachovalo jen málo, pomáhají nálezy přiblížit každodenní život na Landštejně. Patří k nim střepy gotického poháru s nálepy, zlomky loštických pohárků, které jsou v jižních Čechách poměrně vzácné, i gotické kamnové kachle.
Ve sklepě se nachází stará hradní studna. Její okolí mohlo souviset s někdejší kuchyní a archeologové zde našli také stavební a keramické doklady. Další poznatky přinesla památková obnova: při konzervaci vnějších omítek a restaurování sgrafit v letech 2025 a 2026 byly zkoumány gotické štukové ostění, části historických omítek, otisk mohutného trámu, zbytky kouřovodu i zazděná nika. Přesný význam těchto nálezů se ještě vyhodnocuje.
Prohlídka, kaple a přístup do areálu
Základní okruh Hrad trvá přibližně hodinu a zahrnuje návštěvnickou expozici ve vstupní bráně. Ta představuje dějiny Landštejna, archeologické nálezy i život člověka od 13. do 18. století. Samostatně lze navštívit románskou kapli. Okruh Hrad a kaple zabere zhruba 90 minut, má omezenou kapacitu a je nutné si na něj rezervovat místo. Kaple není přístupná při každé návštěvě: její interiér má stabilizované klima a prohlídky se řídí provozními i klimatickými podmínkami.
Jde o zříceninu s členitým terénem, takže přístup není bezbariérový. S vozíkem se lze s asistencí dostat na nádvoří, další části vedou přes schody. Cesta do kaple z nádvoří má 62 schodů. Pod hradem je placené parkoviště, restaurace a sezonní občerstvení; u přístupové cesty jsou také kolostavy. Psi mohou do areálu na vodítku, ne však do vstupní expozice.
Landštejn prochází rozsáhlou konzervací plánovanou na roky 2025 až 2028, návštěvnický provoz má zůstat zachován. Součástí návštěvy proto mohou být lešení nebo dílčí omezení. Výlet lze spojit s pěšími či cyklistickými trasami směrem ke Slavonicím, Starému Městu pod Landštejnem a dalším přírodním zajímavostem v okolí.