Na Hadím vrchu se střídají jalovcové stráně, nízká vřesoviště a žulové balvany. Přírodní rezervace u Starého Města pod Landštejnem zabírá přibližně 13,2 hektaru a chrání vrchol Výhonu i jeho svahy. Kromě výrazného vzhledu je cenná také výskytem vzácných rostlin a živočichů.
Rezervace leží v nadmořské výšce přibližně 607 až 646 metrů, přičemž samotný Výhon dosahuje asi 647 metrů. Chráněným územím je od roku 1987 a od roku 2009 patří také do evropsky významné lokality Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou jalovcové formace na podhorském vřesovišti.
Krajinu udržovalo pasoucí se stádo
Otevřený charakter Hadího vrchu nevznikl pouze působením přírody. Celé území bývalo odlesněné a využívalo se jako obecní pastvina. Pravidelné spásání bránilo zarůstání a vytvářelo podmínky pro vřes, jalovce i další druhy rostlin.
Po poválečném vystěhování obyvatel se situace změnila. Zanikla také nedaleká obec Rajchéřov a v době existence pohraničního pásma se o krajinu pečovalo jen omezeně. Bývalé pastviny začaly zarůstat náletovými dřevinami, především borovicí lesní. Část náletů byla později odstraněna a otevřené plochy se příležitostně udržují pastvou koz a ovcí.
Nejtypičtější rostlinou rezervace je jalovec obecný. Podle krajských informačních materiálů zdejší populace patří k největším v jižních Čechách. Jalovce rostou hlavně uprostřed vřesoviště, najdeme je však i v podrostu náletového lesa na svazích. Doprovází je vřes obecný, borůvka černá, metlička křivolaká a krušina olšová.
Mezi vzácně uváděné druhy patří hadí mord nízký a hrušeň polnička. Z minulosti je na lokalitě doložen také výskyt prhy arniky.
Výhon tvoří žula a balvanová pole
Výlet na Hadí vrch není zajímavý jen kvůli rostlinám. Podloží tvoří drobně až středně zrnitá dvojslídná žula číměřského typu, která náleží k moldanubickému plutonu. V nejvyšší části Výhonu mráz postupně vytvořil nízké mrazové sruby. Žula se tam odlučuje v deskách a pod skalními stupni se hromadí balvany.
Skalní štěrbiny, volně rozložené kameny a teplejší otevřené svahy společně vytvářejí řadu různých stanovišť. Daří se tu například slepýši křehkému, ještěrce živorodé a zmiji obecné. Z bezobratlých se v rezervaci uvádějí dva druhy střevlíků a zvláště chráněný bělopásek tavolníkový.
Malý motýl s výjimečným výskytem
Zdejší vřesoviště je spojováno také s pernatuškou vřesovištní, drobným druhem motýla. Regionální turistické podklady označují Hadí vrch za jediné známé místo jeho výskytu v České republice. Tento údaj je ale třeba brát s opatrností, protože stručný profil rezervace v oficiální databázi ochrany přírody pernatušku neuvádí.
Příběh motýla přesto dobře ukazuje význam podobných malých území. Pokud by vřesoviště zcela zarostlo náletovými dřevinami, změnily by se světelné a mikroklimatické podmínky a některé druhy by mohly postupně zmizet. Péče proto spočívá nejen v ochraně před zásahem, ale také v odstraňování náletů a podle potřeby v obnově pastvy.
Přístup může být omezený
Hadí vrch se nachází mezi silnicí z Nové Bystřice do Starého Města pod Landštejnem a státní hranicí s Rakouskem. Protože rezervace nemá běžnou poštovní adresu, při plánování pomůže hledat v mapě přímo název Hadí vrch nebo okolí Starého Města pod Landštejnem.
Podle aktuálních regionálních informací byl v posledních letech vstup do rezervace vlastníkem omezen a přístup zajišťovala zamčená brána. Současný režim je proto nutné před cestou ověřit a přes zákaz nevstupovat. Je-li návštěva povolena, je třeba respektovat vyznačené hranice a cesty, nepoškozovat jalovce ani skalní útvary a pohybovat se v území šetrně.