Do přírodní památky Vlčice se vyráží z oblasti mezi Čítkovým mlýnem a Karlovým údolím. Nečeká tu upravený lesopark ani pohodlná vycházková cesta: terén je kopcovitý, kamenitý a místy obtížně schůdný. Vývraty, balvany a nerovnosti si žádají pevnou obuv i opatrný pohyb.
Odměnou je pohled do lesa, jehož podoba se blíží přirozenému porostu. Některé zdejší buky překročily věk 250 let a mezi živými stromy zůstávají zlomené kmeny, dutiny i dřevo rozkládající se na zemi.
Bučina s místem pro tlející dřevo
Chráněné území zabírá 27,3 hektaru v nadmořské výšce přibližně 420 až 485 metrů. Leží na území obce Staré Křečany, ačkoli se Vlčice často spojuje se Šluknovem. Samotný vrch dosahuje výšky 512 metrů.
V lesním porostu převažují acidofilní bučiny, tedy bukové lesy na kyselejších půdách. Místy přecházejí v bučiny květnaté a ve vyšších polohách se k buku výrazněji přidává javor klen. Jinak si les zachovává pozoruhodně jednotnou, přírodě blízkou skladbu.
Hodnotu Vlčice netvoří jen staré stromy. Důležitá je také rozmanitost jejich životních stádií: od odumírajících větví a dutých kmenů po dřevo ležící na zemi. Tyto struktury poskytují potravu a úkryt houbám, mechorostům i bezobratlým, zadržují vodu a vytvářejí podmínky pro další obyvatele lesa. Tlející dřevo je proto součástí chráněného prostředí, ne známkou zanedbané údržby. Návštěvníci by s ním neměli manipulovat ani vstupovat do stromových dutin.
Dutiny využívají ptáci i brouci
Staré stromy s dutinami nabízejí hnízdní místa druhům, kterým v běžně obhospodařovaných lesích často chybějí. Ornitologové na Vlčici zaznamenali 59 druhů ptáků, z toho 18 zvláště chráněných. Patří mezi ně holub doupňák, sýc rousný, lejsek malý, datel černý a žluna šedá. Z dalších pozoruhodných druhů se zde vyskytují výr velký, ořešník kropenatý, dlask tlustozobý a pěvuška modrá. Jejich přítomnost souvisí s věkem lesa, množstvím dutin i dostatkem hmyzu.
Průzkum z roku 2022 potvrdil také bohaté společenství brouků: celkem 303 druhů z padesáti čeledí. Některé jsou vázané na mrtvé dřevo, jiné na stromové dutiny. Mezi významné nálezy patří Aeletes atomarius, Euplectus sparsus a Grynocharis oblonga. Na národním Červeném seznamu je zařazeno 45 z nalezených druhů.
Ochrana starého lesa i někdejší výletní místo
O Vlčici se začalo více mluvit kvůli obavám z plánované těžby. Na hodnotu porostu upozornil dobrovolný strážce přírody Roman Neckář a následoval proces směřující k ochraně území. Přírodní památka byla vyhlášena nařízením Ústeckého kraje v prosinci 2021; právní účinnosti ochrana nabyla 12. února 2022. Jejím cílem je zachovat zbytek starého lesa s přírodě blízkou skladbou a podmínky pro druhy závislé na stárnoucích porostech.
Vlčice měla také výletní minulost: podle regionálních materiálů sem mířilo šluknovské panstvo. Na vrchol vedly udržované cesty a bývalo tu zastřešené posezení, studánka i ohniště. Z někdejšího zázemí mělo zůstat kamenné torzo ohniště.
Při pohybu v památce je namístě ticho, zvlášť v době hnízdění, a ohleduplnost k citlivým místům. Pozorování vzácných ptáků není při běžné návštěvě zaručené; samotný charakter staré bučiny ale ukazuje hodnotu lesa, který nemusí působit upraveně, aby byl cenný.