Brtnický hrádek leží zhruba dva až tři kilometry od Brtníků, v severovýchodní části Národního parku České Švýcarsko. Výlet k němu vede nad Hlubokým dolem, na pískovcový ostroh, jehož strmé boky poskytovaly přirozenou ochranu. Středověké opevnění dnes připomínají hlavně zásahy do skály, protože většina stavby zřejmě byla ze dřeva nebo hrázděná.
Ke skalnímu jádru vedou vytesané schody
Areál tvoří předhradí a centrální část oddělené skalními průrvami a příkopy. Přístupová cesta překonává čtyři rozsedliny. Nejhlubší z nich byla patrně uměle rozšířena a měří přibližně osm metrů. K jádru hrádku se stoupá po úzké terase a schůdcích vysekaných v severní straně skály. Takové uspořádání mohlo obráncům pomáhat i tehdy, pokud jich bylo jen několik.
Na vrcholové plošině se zachovalo podvalí věže vytesané do skály, velké asi čtyři krát pět metrů. Viditelné jsou také kapsy a lůžka, do nichž se zasazovaly trámy. Naznačují, že nad kamenným základem stála převážně dřevěná, případně hrázděná konstrukce.
Středověký původ, který zůstává nejasný
Počátky hrádku se nejspíš kladou do 13. století. Písemné zprávy o jeho založení, původním jménu ani účelu se nedochovaly. Jedna z možností spojuje lokalitu s obranou hranic za vlády Přemysla Otakara II.; později mohla patřit Berkům z Dubé.
Územní plán obce Staré Křečany místo popisuje jako pravděpodobný vojenský opěrný bod Berků, připouští však také, že stavba nemusela být dokončena. Mohla sloužit ke kontrole hranic nebo cest, její skutečné využití ale neznáme. Starší ztotožnění s hradem Hennensberg je podle obecních materiálů mylné: ten měl stát jinde, západně od Brtnického hrádku.
Odkud se vzal Loupežnický zámek
Pojmenování Loupežnický zámek se objevuje na lesnické mapě z roku 1736. Jde o pozdější lidový název, nikoli o doložené středověké jméno. Atmosféru místa podtrhuje nález bambitky z 18. století, ten však nedokazuje, že na ostrohu žili loupežníci.
Hrádek byl opuštěn nejpozději v pozdním středověku. Podle některých výkladů zanikl už ve 14. století, jiné kladou jeho konec do poloviny 15. století, kdy se v okolí měnily držební poměry. Lokalita je evidována jako území s archeologickými nálezy, proto se nesmějí odnášet ani poškozovat její pozůstatky.
Výlet z Brtníků lze spojit s dalšími skalními místy
Hrádek je volně přístupný pěšky po zeleně značené trase z Brtníků. Odbočka i závěrečný výstup jsou krátké, ale místy technicky náročnější: čekají tu úzké průchody mezi skalami, schůdky a terasa, kde je třeba dávat pozor. Okruh může měřit přibližně 7,8 kilometru.
Cestou lze navštívit Soví jeskyni a skalní převis Velký pruský tábor. Podle zvolené varianty se dá pokračovat údolím Vlčího potoka, zamířit k Soví vyhlídce nebo výlet spojit s Brtnickými ledopády. Ty vznikají v zimě, kdy mohou být stezky zledovatělé a kluzké. Na led se mohou hodit nesmeky; mimo zledovatělá místa je ale sundejte, aby se nepoškodil pískovec.
V národním parku je třeba počítat také s rizikem pádu stromů a respektovat návštěvní pravidla i případná omezení. Zakázané je mimo jiné nocování, rozdělávání ohňů a kouření.