Vydejte se na Gruň přes den a po setmění zůstaňte na hřebeni: čeká vás pěší trasa krajinou Starých Hamer i možnost pozorovat hvězdy, mlhoviny nebo planety. Horská oblast na česko-slovenském pomezí patří k Beskydské oblasti tmavé oblohy, která vznikla 4. března 2013 u příležitosti 40. výročí vyhlášení CHKO Beskydy.
Oblast zaujímá 308 kilometrů čtverečních. Větší část leží v Česku, zbytek na Slovensku v CHKO Kysuce; české centrum se nachází v okolí Starých Hamer a Bílé. Kvalita oblohy se za dobrých podmínek pohybuje orientačně kolem 3. až 4. stupně Bortleovy škály. Výsledek pozorování ale ovlivňuje počasí, průzračnost vzduchu, fáze Měsíce i konkrétní místo.
Stezka přes louky, osady a staré lesy
Naučná stezka Gruň–Bílý Kříž měří přibližně deset kilometrů a má čtrnáct zastavení. Její průchod zabere zhruba čtyři hodiny. Trasa vede přes horské louky a kolem míst připomínajících někdejší osady i život na valašských samotách.
Na Gruni stojí dřevěný kostel Panny Marie Pomocné, jehož historie sahá do roku 1773. Dnešní kostelík je kulturní památkou a pojí se také s obyvateli zatopených částí Starých Hamer. Kvůli stavbě přehrady Šance museli opustit své domovy; podle místní tradice nosili ke kostelu kříže ze svých chalup.
Stezka míjí přírodní rezervaci Draplavý se zbytkem původní pralesovité jedlobučiny i přírodní památku Podgruň, kde se zachovala vlhká horská louka. Zastavit se lze také v osadě Školeny s dřevěnými stavbami. Podoba zdejší krajiny souvisí s odlesňováním a pastevectvím, které pomohly utvářet horské louky.
Příběhy Starých Hamer a Bílého Kříže
Staré Hamry vznikaly v letech 1636 až 1639 kolem hamrů, tedy vodou poháněných železáren. Výstavba vodní nádrže Šance, dokončené v roce 1969, později změnila původní centrum obce. Zatopení údolí rozdělilo Staré Hamry na dvě části a nové centrum vzniklo na Samčance. Historické souvislosti připomíná i naučná trasa.
Bílý Kříž lákal turisty už na konci 19. století. Naučná stezka končí u místa, které oficiální popisy spojují se stykem hranic Moravy, Slezska a Slovenska. Vyprávění o původu názvu, pašerácích nebo dávném trojmezí patří k místním tradicím a pověstem.
Večerní pozorování na Gruni
Na hřebeni působí návštěvnický projekt DARK SKY Beskydy – Park tmavé oblohy. Nejde o jiné označení celé Beskydské oblasti tmavé oblohy: ta zahrnuje širší přeshraniční území, zatímco DARK SKY Beskydy nabízí konkrétní astronomický program na Gruni.
Provozovatel uvádí, že od jara 2023 zpřístupňuje veřejnosti největší dalekohled v České republice, který je přístupný pod tmavou oblohou. Večerní prohlídka trvá přibližně dvě hodiny a její začátek se podle sezony a podmínek mění. S průvodci lze pozorovat hvězdokupy, mlhoviny, galaxie, planety a jejich měsíce i detaily měsíčního povrchu. Program závisí na počasí a místo u dalekohledu je nutné rezervovat předem.
Na Gruni se kromě popularizace astronomie věnují také odbornému sledování proměnných hvězd, dvojhvězd a exoplanet. Výsledky tohoto výzkumu jsou určeny profesionálním astronomům. Tma tu tak slouží nejen návštěvníkům, ale také vědecké práci a ochraně nočního prostředí.
Příjezd a vybavení na večer
Na Gruň se autem dostanete odbočkou z hlavní silnice I/56 mezi Starými Hamry a Bílou směrem na Jamník. K parkovišti vede přibližně šest kilometrů dlouhá cesta. K rezervovanému začátku programu dorazte asi čtvrt hodiny předem; před cestou se řiďte pokyny k parkování a informací o tom, zda se pozorování uskuteční.
Na hřeben se hodí pevná obuv, teplé oblečení, nabitý telefon a offline mapa. Čelovka s červeným nebo ztlumitelným světlem méně oslňuje ostatní pozorovatele. V zimě mohou být potřeba řetězy nebo nesmeky. Přespání ve stanu na hřebeni není automaticky povolené: v CHKO Beskydy je třeba využít jen vymezená místa a dodržovat pravidla ochrany přírody.