Od hotelu Charbulák je to k přírodní památce Podgruň přibližně 150 metrů na západ. Malé chráněné území v CHKO Beskydy zabírá asi 1,35 hektaru, přesto se tu střídají vlhké louky, rašelinná místa i zbytky někdejších pastvin. Právě různorodé prostředí dává prostor rostlinám a živočichům, které jinde v okolí nemusí být snadné najít.
Mezi Grúněm a mokřadní loukou
Podgruň leží v podhřebenové části rozsochy Kozlena–Grúň, nedaleko horské osady Grúň. Názvy se snadno pletou: Grúň označuje hřeben i přilehlou osadu, zatímco chráněné území nese oficiální jméno Přírodní památka Podgruň. Asi 130 metrů východně od ní se rozkládá přírodní rezervace Draplavý.
Na mokřejších místech roste rosnatka okrouhlolistá, drobná masožravá rostlina, která zachycuje živiny na lepkavých listech. Najdete tu také všivec lesní, violku bahenní, suchopýr úzkolistý a pcháč bahenní. K cenným druhům zdejších luk patří rovněž mečík střechovitý.
Výraznou část květeny tvoří orchideje. Hojný je prstnatec májový a početná je i populace prstnatce Fuchsova pravého. Jeho květy mohou mít různou barvu i kresbu. V Podgruni byl zaznamenán také kruštík modrofialový. Odborný popis lokality uváděl v době svého vzniku jeho výskyt jako tehdejší výškové maximum v České republice; nejde však automaticky o současný rekord.
Rostliny, které snadno uniknou pozornosti
Botanický význam Podgruně se neomezuje na orchideje. Roste tu jedna z největších populací brusnice brusinky v CHKO Beskydy a také jediná původní populace klikvy bahenní v této chráněné krajinné oblasti. V mokřadech žije například střevlík hrbolatý, skokan hnědý a ještěrka živorodá. Vzácně se zde může objevit i zmije obecná.
Právě citlivost mokřadních druhů je důvodem, proč louku není dobré procházet mimo cesty. Květiny tu netrhejte a do podmáčených částí nevstupujte. Je také potřeba nerušit údržbu území, která pomáhá zachovat podmínky pro zdejší rostliny.
Pastva pomáhala udržet louku bez lesa
Otevřená krajina Podgruně nevznikla sama od sebe. Louky se dříve udržovaly pastvou dobytka a později ovcí. Pravidelné spásání bránilo jejich zarůstání a vytvářelo pestré prostředí pro byliny. Název Grúň ostatně souvisí s valašským a lašským označením horského hřebene odlesněného kvůli salašnictví a proměněného v pastviny.
Když tradiční hospodaření v 90. letech ustoupilo, začaly na lokalitě přibývat mladé smrky a hromadit se stařina. To zhoršovalo podmínky druhům závislým na otevřené louce. Péče proto dnes zahrnuje řízené kosení a odstraňování dřevin. Zásahy pomáhají zachovat podobu krajiny, kterou po generace udržovala lidská práce.
Výlet na Grúň i k dřevěnému kostelíku
Podgruň můžete zařadit do výletu po okolí Grúně. V blízkosti vede naučná stezka Gruň–Bílý Kříž a zeleně značená trasa ze Starých Hamrů od přehrady Šance směrem na Grúň. Přírodní památka nemá vlastní zvláštní návštěvnické zázemí, jako orientační body proto poslouží osada Grúň nebo hotel Charbulák.
V širším okolí stojí také dřevěný kostelík Panny Marie na Gruni, postavený v roce 1887. Podgruň je tak jednou ze zastávek v krajině, kde se vedle přírodních památek dochovaly i stopy salašnictví a lidové architektury.