Na zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí stojí za pozornost už samotné venkovní stěny. Pravidelný dekor psaníčkových sgrafit na nich doplňují figurální výjevy, biblické motivy, výjevy z bojů s Turky i postavy šlechticů. K tomu se přidává arkádové nádvoří a řada zachovaných architektonických detailů.
Od středověké tvrze k renesančnímu zámku
Stavba vyrostla na místě starší středověké tvrze. Její renesanční proměnu zahájil Jaroš Syrakovský poté, co roku 1559 přišel do Staré Vsi. Hlavní část zámku vznikala zhruba v letech 1565 až 1570. Dokončení se ujal jeho syn Ctibor, který nechal v období 1574 až 1578 doplnit také reprezentativní výzdobu.
Výsledkem byla vícepodlažní budova téměř čtvercového půdorysu s vnitřním nádvořím, jehož strany se otevírají arkádami. K areálu patří také představená věž, most, zbytky ohradních zdí a zámecký park. Na výzdobě se podle předpokladů mohli podílet italští kameníci a malíři, kteří do stavby vnesli dobové renesanční vzory.
Fasády plné výjevů, uvnitř kamenné portály
Sgrafita patří k nejvýraznějším prvkům zámku. Psaníčkový vzor vytváří pravidelnou síť ornamentů, kterou oživují figurální malby. Výzdoba tak návštěvníkům ukazuje nejen tehdejší výtvarný styl, ale také reprezentativní ambice majitelů. Nad ní se nachází lunetová římsa s freskovou malbou.
V interiéru se dochovaly profilované portály z pískovce, enfiládové uspořádání i arkádové chodby zaklenuté křížovými klenbami. Křížové klenby najdeme také ve vstupním prostoru a podvěží; doplňuje je profilované štukové žebroví a svorníky. Pozornost si tak zaslouží nejen vnější výzdoba, ale i řemeslné detaily uvnitř.
Sgrafita na čas zmizela pod omítkou
Zámek v minulosti několikrát poškodil požár, výrazně kolem roku 1690 a znovu v roce 1704. Při opravách pak sgrafitovou výzdobu překryla prostá omítka a věž dostala cibulovou střechu. Skrytá výzdoba zůstala dlouho mimo pozornost; na její existenci upozornil až popis z roku 1916, kdy se sgrafita začala ukazovat pod opadávající omítkou.
Obnova zámku a restaurování sgrafit začaly v první polovině 50. let 20. století a pokračovaly i při dalších zásazích. Původní barokní cibulová báň věže shořela při osvobozování obce na konci druhé světové války. Současná podoba věže je její replikou.
Zámek dnes slouží obci
Od počátku 17. století vlastnil zámek přibližně tři staletí rod Podstatských. Roku 1930 přešel se zbytkovým statkem do majetku města Moravské Ostravy a od roku 1991 patří obci Stará Ves nad Ondřejnicí. Dnes v budově sídlí obecní úřad a část prostor se využívá pro kulturní a společenské účely.
Arkádové nádvoří se při přístupných akcích stává dějištěm koncertů a dalšího programu. V suterénu funguje restaurace. Se zámeckými sklepy se pojí místní pověst o pobití části švédské posádky a o původu názvu Švejďák; jde však o tradované vyprávění, nikoli o jednoznačně doloženou událost.
Park a návštěva areálu
Zámek obklopuje přírodně-krajinářský park z 19. století. V areálu se dochoval také most a části ohradních zdí. Protože budova slouží obecnímu úřadu a kulturním akcím, nefunguje jako běžný státní zámek s pevnými prohlídkovými okruhy. Přístup do interiérů a na nádvoří závisí na možnostech obce a konaném programu.
Zámek najdete na adrese Zámecká 1, 739 23 Stará Ves nad Ondřejnicí. Při pohledu zvenčí se v jedné návštěvě nabízí věž, sgrafitové fasády, arkádové nádvoří i park, který stavbě poskytuje zelené okolí.