Nové sídlo uprostřed lesů
Kozel nedaleko Šťáhlav nevznikl přestavbou hradu ani tvrze. Na konci 18. století ho nechal vybudovat Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého a majitel šťáhlavsko-nebílovského panství. Stavbu navrhl pražský stavitel Václav Haberditz a dokončena byla roku 1789.
Zámek měl sloužit jako lovecké sídlo i pohodlné zázemí pro hosty přijíždějící na hony v okolních lesích. Jeho někdejší německý název Waldschloss bei Stiahlau znamená Lesní zámek u Šťáhlav. Později areál doplnily kaple sv. Kříže, jízdárna, lokajna a konírna. Jejich návrhy pocházejí od Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho.
Jméno Kozel doprovází pověst o pohanském obětování kozla. Jde ale o místní vyprávění, které není historicky doložené.
Od loveckého salonu ke knihovně
Klasicistní fasáda působí střídmě, interiéry však nabízejí výrazně bohatší pohled. Základní prohlídkový okruh ukazuje, jak se měnilo šlechtické bydlení od rokoka přes klasicismus až po napoleonský empír. Část vybavení je původní, další předměty se sem dostaly z mobiliárních fondů po zestátnění.
Mezi nápadné detaily patří nástěnná výzdoba od Antonína Tuvory a klasicistní keramická kamna s rostlinnými motivy. Během prohlídky návštěvníci procházejí loveckým salonem, ložnicí, kulečníkovým sálem i knihovnou. Ta uchovává staré tisky z let 1517 až 1840.
V zámeckém areálu se nachází také divadlo. Původně šlo o stáj pro Černínovy koně; později prostor získal kulturní využití. Proměna připomíná, jak se Kozel postupně posunul od lovecké základny k letnímu a reprezentativnímu sídlu.
Park vznikal až po zámku
V době Černínů obklopovaly sídlo hlavně lesy, obory a bažantnice. Krajinářský park začal nabývat dnešní podoby až ve druhé polovině 19. století, kdy Kozel patřil Waldsteinům. Ti zámek získali v roce 1816 a vlastnili jej až do konfiskace po druhé světové válce.
Výraznou stopu v podobě parku zanechal zahradník a amatérský archeolog František Xaver Franz. Členitý terén využil k vytvoření vyhlídek a průhledů a doplnil ho romantickými prvky, mezi něž patřily altány a březové můstky. Součástí parku je kaskáda čtyř jezírek: Pavího, Rusalčina, Vodníkova a Růžového.
Park má přibližně 30 hektarů. Roste v něm kolem 50 druhů jehličnanů a 111 druhů listnáčů. Před jízdárnou stojí liliovník tulipánokvětý, který dorůstá přibližně do výšky 27 metrů.
Archeologické nálezy i památková ochrana
Franz se věnoval také archeologii a v okolí Šťáhlav prováděl výzkumy. Nálezy z jeho práce se staly součástí prehistorických sbírek Západočeského muzea v Plzni. Příběh zdejší krajiny tak sahá dál než k šlechtickému životu 18. a 19. století.
Po konfiskaci v roce 1945 se zámek otevřel veřejnosti už následující rok. Kulturní památkou je od roku 1963 a národní kulturní památkou České republiky od roku 2002. Spravuje jej Národní památkový ústav.
Návštěva Kozlu
Zámek stojí na adrese Šťáhlavy 67. Základní prohlídkový okruh trvá přibližně 45 až 50 minut a počet lidí ve skupině je omezený. Návštěvní doba i ceny se mění podle sezony. Park je přístupný celoročně, v hlavní sezoně se za vstup platí zvlášť. Vstup do něj je možný pouze za světla a před setměním jej musí návštěvníci opustit.