Ze Srní vede cesta k Sedelské nádrži pod Sedelským vrchem, v místě někdejší osady Sedlo. Leží zhruba v nadmořské výšce 880 metrů a její hladina je součástí technického systému, který přivádí vodu k malé vodní elektrárně Vydra. Nádrž slouží jako zásobárna, z níž lze vodu pustit k turbínám ve chvíli, kdy je elektřina potřeba nejvíc.
Kanál, který změnil účel
Vchynicko-tetovský plavební kanál vznikl v letech 1799 až 1801 podle projektu Josefa Rosenauera. Měl umožnit plavení šumavského dřeva v místech, kde tomu bránily peřeje a skalní úseky řeky Vydry.
Ve 30. letech 20. století získala závěrečná část kanálu další úlohu: začala přivádět vodu k elektrárně. Od Mechova pokračuje podzemním přivaděčem dlouhým 3 218 metrů až do Sedelské nádrže. Vodní cesta tak spojila někdejší dopravu dřeva s výrobou elektřiny.
Zásoba vody pro chvíle vyšší spotřeby
Objem nádrže je přibližně 67 000 metrů krychlových. Voda se v ní může shromažďovat v době, kdy elektrizační soustava není tolik zatížená, a následně zamířit k turbínám při zvýšené spotřebě. Elektrárna Vydra se stavěla od roku 1937 a v roce 1939 začala fungovat jako průtočná. Po dokončení akumulační nádrže se celý systém rozběhl naplno v lednu 1942. Od roku 2007 elektrárna pracuje jako špičková vodní elektrárna, důležitá zejména při krátkodobém nárůstu poptávky po elektřině.
Od nádrže k turbínám
Z nádrže vede voda zhruba půlkilometrovým podzemním kanálem k vodnímu zámku. Tato vyrovnávací komora pomáhá regulovat provoz a zajišťuje bezpečnost soustavy. Tvoří ji železobetonový válec o průměru přibližně 6,5 metru a výšce 15 metrů. Vyrovnává hladinu a umožňuje také rychlé uzavření přívodu, například při poruše nebo odstavení elektrárny.
Od vodního zámku pokračuje voda ocelovým tlakovým potrubím, které měří přibližně 900 metrů. Na trase překoná výškový rozdíl kolem 216 metrů a poté pohání dvě Francisovy turbíny. Každá má instalovaný výkon 3,2 megawattu; celkový výkon elektrárny je tedy 6,4 megawattu.
Technické dílo ukryté v krajině
K nádrži patří také přepad v kruhové stavbě. Když hladina vystoupá příliš vysoko, přebytečná voda odtéká potrubím směrem k řece Křemelné. Projekt energetického využití soustavy navrhl inženýr Karel Kosek. Celek od vtokového objektu přes podzemní přivaděč, nádrž a vodní zámek až po elektrárnu je veden v Památkovém katalogu jako historicky a technicky významné dílo.
Pěšky ze Srní
K Sedelské nádrži vedou značené trasy v prostoru Sedla a podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Z centra Srní je to k nádrži pod Sedelským vrchem přibližně jeden kilometr. Odtud lze pokračovat směrem k vodnímu zámku a ke Klostermannově vyhlídce.
Nádrž není návštěvnickým areálem a technologické zázemí není volně přístupné. Prohlídku lze spojit s návštěvou elektrárny Vydra a expozice Šumavská energie u Čeňkovy Pily. Režim prohlídek i průchodnost tras se mohou měnit. Lokalita leží v Národním parku Šumava, kde je třeba držet se značených cest a respektovat návštěvní řád.