Za netopýry se v Srbsku vyrazilo nejprve do bývalého vápencového lomu Na Chlumu a večer pak podél Berounky ke štolám Alkazaru. Akce 21. srpna 2026 spojila poznávání živých zvířat, historii zdejší těžby i ukázku toho, jak lze zachytit netopýří echolokaci, kterou lidské ucho běžně neslyší.
Netopýří noc připravily ZO ČSOP Nyctalus a ZO ČSS 1-06 Speleologický klub Praha. Odpolední část v lomu zahrnovala přednášku o životě netopýrů, představení handicapovaných jedinců, dětskou dílnu, soutěž a naučnou stezku. Součástí programu byla také poradna a výstavka.
Podzemí s příběhem
Lom Na Chlumu leží asi kilometr severně od Srbska, v první zóně CHKO Český kras a v evropsky významné lokalitě Karlštejn-Koda. Kromě pozůstatků těžby se tu nacházejí jeskyně a podzemní prostory, které slouží jako zimoviště netopýrů. Místo má význam také pro paleontology.
Netopýří jeskyně spolu se Srbskými jeskyněmi tvoří systém dlouhý 1230 metrů, jak uvádějí materiály Geoparku Barrandien. Obě části se podařilo propojit v roce 2003. Nejde však o přístupnou turistickou trasu a do jeskyní ani štol se nemá vstupovat samostatně.
Chlumské podzemí využívají v zimě zejména netopýr velký a vrápenec malý. V okolí se našly také kosti zvířat z pleistocénu, mimo jiné jeskynních lvů a hyen. Krajina tak připomíná nejen někdejší těžbu, ale i dávnou přírodní historii Českého krasu.
Od těžby vápence k železnici
Těžba v lomu začala přibližně v roce 1920. Nejprve ji provozovala firma C. T. Petzold, později Škodovy závody v Plzni a od roku 1946 Králodvorská cementárna. Vápenec putoval téměř kilometr dlouhou lanovkou k železniční zastávce Srbsko. Lanovka i vlečka zanikly roku 1962, těžilo se ale až do roku 1980.
Také Alkazar na levém břehu Berounky mezi Berounem a Srbskem vznikl jako lom. Jeho budování začalo v letech 1907 nebo 1908 a těžba skončila v roce 1948. Později se zdejšími štolami zabývali speleologové. Za druhé světové války tu podle regionálních turistických materiálů měly vzniknout nedokončené podzemní továrny. V 50. letech pak prostory sloužily jako sklad radioaktivního odpadu.
Zvuky, které odhalí detektor
Večerní vycházka odstartovala ve 20 hodin na návsi u Srbecké lávky. Odtud účastníci pokračovali podél Berounky ke štolám Alkazaru. Ultrazvukový detektor převádí vysoké frekvence netopýřích echolokačních signálů do slyšitelné podoby, takže bylo možné zachytit zvuky lovících zvířat.
U štol byl naplánován také odchyt do sítí a návštěva podzemí v doprovodu odborníků. Pozorování v krajině a kontrolované nahlédnutí do štoly přibližují, jak se netopýři sledují a proč jejich ochrana souvisí s péčí o jeskyně a staré podzemní prostory.
Významné území pro letouny
Akce v Srbsku byla součástí širšího programu Mezinárodní noci pro netopýry. Český kras patří mezi nejdůležitější místa výskytu těchto živočichů v Česku: odborníci zde evidují 21 druhů letounů, tedy přibližně tři čtvrtiny druhů známých z celé země. Při zimním sčítání v 81 podzemních prostorech zaznamenali v roce 2024 celkem 3338 jedinců 14 druhů.
Pro cestu k lomu je vhodné vyrazit ze Srbska nebo přijet vlakem; areál není určený k parkování. Kdo se vydá na podobnou akci, měl by počítat s pevnou obuví a chladnějším podzemím. Do uzavřených či nestabilních prostor se nevstupuje a zimující netopýři se neruší.