Kostel sv. Víta leží na návrší Na Hůrce, stranou od zástavby Srbic v okrese Domažlice. Okolní hřbitov i poloha nad obcí dávají místu klidný ráz, uvnitř stavby se však na malém prostoru střídají různé stavební etapy. Nejvýrazněji je to patrné při pohledu na jižní vstup a kněžiště.
Románský portál a gotické kněžiště
Původní vstup do kostelní lodi vede z jižní strany. Jeho půlkruhové ostění doplňuje obloučkový vlys a u paty portálu jsou vytesané palmety. Kamenické detaily navazují na románskou tradici, samy o sobě ale nedokládají, že by celý kostel pocházel už z 12. století.
Jiný výraz má prostor chóru. Kněžiště od lodi odděluje mírně hrotitý triumfální oblouk a čtvercový presbytář překrývá křížová žebrová klenba. Loď má plochý strop. Raně gotický je také portál do sakristie, takže se v kostele vedle staršího kamenického pojetí objevují mladší způsoby utváření prostoru.
Letopočet 1199 stavbu přesně nedatuje
Na klenbě chóru je zčásti čitelný letopočet 1199. Jeho původ však není objasněný, a nelze jej proto pokládat za spolehlivý doklad stáří dnešního kostela. Stavební rozbor klade dochovanou stavbu přibližně do roku 1269 nebo do krátké doby poté. Opírá se mimo jiné o dendrochronologické datování dřevěných prvků překladu portálu, které se nachází na půdě.
První písemná zmínka o kostele v souvislosti se Srbicemi pochází z roku 1273. Nelze vyloučit, že dnešní stavbě předcházela starší svatyně, její existenci se ale nepodařilo prokázat.
Další vrstvy z pozdějších staletí
Kostel prošel úpravami kolem roku 1500, v barokní době i ve druhé polovině 19. století. Z interiéru se dochovaly zbytky nástěnných maleb ze 16. století a kamenná renesanční kazatelna. Hlavní oltář je raně barokní, pochází z druhé poloviny 17. století a později byl upraven.
Věž nad sakristií vznikla při dodatečných stavebních úpravách. Západní část lodi zase připomíná zásah z 19. století: novogotická tribuna byla zhotovena podle návrhu A. Cechnera v roce 1892. Mezi nejcennější části kostela patří podle památkových popisů původní portály a klenba presbytáře.
Návrší s neprozkoumanou minulostí
Na severní a západní straně návrší jsou patrné zbytky valů. V okolí se našly také pravěké a středověké keramické nálezy, podoba ani funkce případného hradiště ale zatím nejsou dostatečně prozkoumané. Kostel je kulturní památkou chráněnou od roku 1958.
Stavba stojí mimo souvislou zástavbu Srbic, na vyvýšeném místě obklopeném hřbitovem. Není doložena pravidelná otevírací doba ani běžný přístup do interiéru; možnosti prohlídky lze zjistit u obce nebo správce kostela.