Ke Skále Panny Marie se dá vyrazit jako na krátkou vycházku od Spálova nebo od železniční zastávky Heřmánky, odkud je místo vzdálené přibližně 1,9 kilometru. Skalní poutní areál se nachází v hlubokém údolí Odry, asi 2,4 kilometru severně od Spálova na pravém břehu řeky. Odra tu připomíná také historickou hranici mezi Moravou a Slezskem.
Oltář pod skalní stěnou
Samostatnou kapli tu nenajdete. Duchovním centrem je přírodní skalní výklenek, v němž stojí oltář se sochou Panny Marie s Ježíškem. Před stěnou vznikla terasa půlkruhového tvaru, ohraničená kamennou podezdívkou a dřevěným zábradlím. Při bohoslužbách a poutních setkáních slouží jako prostor pro návštěvníky; vede k ní krátké schodiště.
Ze skály vytéká pramen a jeho voda přitéká do kamenné nádoby u schodů. Podle místního podání mohla nádoba původně sloužit jako křtitelnice ve spálovském kostele, historické potvrzení této souvislosti ale není jisté. Tradice připisuje prameni léčivé účinky, ty však nelze zaměňovat za doložený fakt. Lidé si vodu odnášejí, její zdravotní nezávadnost ale v dostupných podkladech nepotvrzuje aktuální rozbor.
Pověsti o vodě a soše
Jedna z místních legend klade příběh skály do závěru třicetileté války, do období švédských nájezdů v letech 1642 až 1648. Raněný a vyčerpaný voják měl najít úkryt v jeskyni, napít se z pramene a zázračně se uzdravit. Jde o tradované vyprávění, nikoli o historicky doloženou událost; propojuje však zdejší pramen s počátky poutní tradice.
Další příběh se týká obrazu Panny Marie. Když jej lidé odnesli do spálovského kostela, měl se opakovaně vracet ke skále, což si vykládali jako přání zůstat na původním místě. Obraz později nahradila kamenná socha. Podle místního podání ji zhotovili v obci Gurawa v tehdejším polském Haliči. Při převozu přes brod na Odře u Klokočůvku se poškodila a před umístěním na oltář ji bylo třeba opravit.
Poutní místo i někdejší lázně
V 19. století měla skála také léčebnou funkci. U pramene tu vznikly vanové lázně zaměřené na vodoléčbu, písemně doložené nejpozději roku 1848. Léčil v nich vrchnostenský lékař-ranhojič Vavřinec Tichý. Dřevěné lázeňské zařízení později zničil požár a už nebylo obnoveno. V roce 1852 přibyla u areálu malá hospoda; jako první ji vedl Josef Böss.
Poutě se pojí se svátkem Narození Panny Marie, který připadá na 8. září. Konaly se zde už v minulosti a po druhé světové válce jejich tradice znovu zesílila. Roku 1947 přišlo podle údajů městyse přibližně 700 poutníků, o dva roky později jich mělo být kolem pěti tisíc. Po roce 1989 se zářijové poutě konají dál; konkrétní termín a program se zveřejňuje u městyse nebo místní farnosti.
Vycházka lesnatým údolím
Skála leží v přírodním prostředí mezi zalesněnými svahy. Na místě jsou lavičky, schodiště, terasa, oltář a pramen, nejde však o běžný turistický objekt s pokladnou či návštěvnickým zázemím. Cesta vede svažitým lesním terénem, pro který se hodí pevná obuv a ohleduplný přístup odpovídající poutnímu charakteru lokality. Zastavení u skály lze spojit s poznáváním Spálova, Heřmánek, Klokočůvku nebo krajiny podél Odry.