Stačí několik set metrů a Spálené Poříčí začne vyprávět dějiny své někdejší židovské obce. Procházka začíná v Tyršově ulici, pokračuje k místu zaniklé synagogy v Ostrovní ulici a končí u hřbitova v Pražské ulici. Židovská komunita je ve městě doložena nejpozději od roku 1623 a její členové se výrazně podíleli na hospodářském i kulturním životě Spáleného Poříčí.
Tyršova ulice ukrývá stopy bývalé čtvrti
Centrem někdejšího židovského osídlení byla dnešní Tyršova ulice. Hranice čtvrti už dnes nejsou na první pohled výrazné, její minulost však připomínají některé dochované domy. Patří mezi ně městské domy čp. 159 a 161, které jsou vedené jako kulturně hodnotné objekty.
Dům čp. 161 je v památkovém katalogu popsán jako patrová stavba z roku 1716 a nese označení Hammerschmiedův dům. V místní historické tradici se zároveň spojuje s rodinou Ledererových a názvem Joachim Lewidt. Rozdílná pojmenování ukazují, že jeden dům může mít vedle odborného popisu také vlastní vrstvu místní paměti.
Při procházce může pomoci i číslování domů. Ve starším systému se židovské domy označovaly římskými čísly, zatímco křesťanské domy dostávaly čísla arabská. Po přečíslování po roce 1800 se u bývalých židovských domů často zachovala trojciferná čísla. Samotné číslování samozřejmě nenahrazuje odborný průzkum, může ale upozornit na méně nápadné souvislosti v uliční zástavbě.
Na místě synagogy stojí památník
Dalším zastavením je dnešní Ostrovní ulice, konkrétně prostor někdejšího zámeckého pivovaru. Právě zde pravděpodobně stála synagoga už od 17. století. Přesná podoba ani historie jejího vzniku nejsou zcela jisté. V její blízkosti se podle místních podkladů nacházela také mikve a u synagogy fungovala židovská škola s výukou náboženství.
Synagogu v roce 1925 vážně poškodila povodeň. Stavba následně chátrala a roku 1946 byla zbořena. Dnes ji připomíná památník instalovaný v roce 2007. Jeho podoba odkazuje k zaniklé stavbě i k někdejšímu soužití židovských a křesťanských obyvatel města.
Hřbitov v Pražské ulici
Nejucelenější dochovanou památkou je židovský hřbitov na nároží Pražské a Sluneční ulice, nedaleko náměstí Svobody. Kulturní památka má rozlohu přibližně 1 045 metrů čtverečních a vstupuje se na ni z Pražské ulice. Hřbitov je udržovaný a volně přístupný.
Památkový katalog zde eviduje 206 náhrobků, zatímco starší popisy uváděly 199 dobře dochovaných kamenů. Rozdíl zřejmě souvisí s odlišným způsobem evidence. Dochovaný soubor každopádně představuje významné svědectví o místní komunitě. Barokní a klasicistní náhrobky vznikaly od konce 18. století do 30. let 20. století. Tradice klade vznik hřbitova do 17. století, písemně je však bezpečně doložen nejpozději od druhé poloviny 18. století.
Na starších náhrobcích jsou hebrejské nápisy, u novějších se objevuje latinka a také čeština, němčina nebo jidiš. Nejstarší čitelný kámen má pocházet z roku 1801. Poslední pohřeb se zde podle místních podkladů konal v roce 1936.
Komunita, která ovlivnila život města
Na začátku 18. století žilo ve Spáleném Poříčí sedm židovských rodin. Jejich počet postupně narůstal a kolem roku 1880 zde žilo přibližně 160 lidí židovského vyznání. Nešlo jen o náboženskou komunitu: její členové provozovali obchody, řemeslnické dílny i další podniky. V roce 1865 tu Bernard Eckstein a Leopold Hirsch založili také sirkárnu.
Za druhé světové války byla zdejší židovská komunita prakticky zničena. Do koncentračních táborů bylo podle dostupných údajů deportováno osm občanů židovského vyznání. Přežily dvě ženy, Berta Ledererová a Marta Ehrmannová.
Celou trasu lze projít během kratší vycházky z centra. Po Tyršově ulici vede kolem dochovaných domů, poté pokračuje k památníku v Ostrovní ulici a končí na hřbitově v Pražské ulici. Na pietním místě je třeba zachovat klid, nevstupovat na náhrobky a počítat s tím, že režim vstupu se může měnit.