Modrá turistická značka ze Šonova vede na Homoli, vrch vysoký 649 metrů, odkud se otevírá pohled na Broumovskou kotlinu i Broumovské stěny. V zimě tu může návštěvníky zaujmout také mlha vystupující z puklin mezi kameny. Právě kvůli tomuto obrazu se Homoli říká Šonovská sopka.
Proč se z kamenů zvedá mlha
Úkaz vzniká prouděním vzduchu v dutinách kamenitého kopce. V teplejší části roku do nich proniká teplý vzduch, který může v zimě stoupat vzhůru. Když se setká s mrazivým okolím, jeho vlhkost se projeví jako viditelná pára nebo mlha.
Nejde o současnou sopečnou aktivitu ani o únik magmatu či horkých plynů z nitra Země. Odborné označení je ventarola; přezdívka Šonovská sopka popisuje především podobu zimního jevu. Jeho viditelnost závisí na počasí a není zaručená. Největší šance na pozorování bývá za klidného, mrazivého počasí bez větru a mlhy, ani tehdy se však oblak nemusí objevit.
Vulkanický původ krajiny
Homole leží zhruba dva kilometry východně od centra Šonova, na okraji Javořích hor. Ty jsou známé horninami spojenými s dávným vulkanismem. Geopark Broumovsko řadí místní horniny k permským vulkanitům a uvádí bazaltandezity, známé také jako trachyandezity nebo starším názvem melafyry.
Vulkanická minulost oblasti a dnešní ventarola jsou dvě různé věci, které se na Homoli setkávají na jednom místě. Podobné, méně výrazné projevy ventarol se objevují i jinde v Javořích horách.
Výlet ze Šonova
Na vrchol vede ze Šonova modře značená cesta. Homole se zvedá nad Broumovskou kotlinou a výlet tak kromě možnosti zahlédnout zimní mlhu nabízí také výhledy směrem ke kotlině a Broumovským stěnám.
Protože Homole nemá jednoznačnou poštovní adresu, pro orientaci se hodí mapa. Samotný mlžný oblak se při návštěvě objevit nemusí; i bez něj je vrcholem kamenitá lokalita v geologicky zajímavém území nad Šonovem.