Výraznou sníženinu najdete v lese pod skalním útvarem Bílý kámen, nedaleko horského sedla Skřítek. Místo působí jako přirozená rokle nebo propast, jeho původ je ale spojený s lidskou činností. Pod povrchem se kdysi nacházela štola, jejíž strop se postupně narušil a zřítil.
Lokalita se označuje jako Štola pod Bílým kamenem, Štola na Skřítku, Skřítecká rokle nebo Skřítecká propast. Poslední dva názvy jsou spíše místním a turistickým pojmenováním. Přesnější je mluvit o propadlině po zaniklém důlním díle než o skutečné propasti.
Pověsti o stříbře a falešných mincích
Okolí Bílého kamene patří ke stopám staré hornické činnosti v Hraběšické hornatině. Regionální vyprávění hovoří o tom, že se zde v 18. století tajně hledalo a dobývalo stříbro.
S místem se spojuje také příběh bratrů Drechlerových z Hraběšic. Podle pověsti měli vytěžené stříbro využívat k výrobě falešných mincí. Tento příběh je součástí místního koloritu, nikoli spolehlivě doloženou historickou skutečností. Samotné pozůstatky důlního díla však připomínají, že lidé v těchto horách skutečně hledali cennou rudu.
Jak vznikla dnešní propadlina
Štola byla ražena pod zemí. Po ukončení činnosti se o její konstrukci ani okolní horninu nikdo nestaral, a strop proto mohl postupně ztrácet stabilitu. Následný propad vytvořil na povrchu hlubokou a členitou depresi se strmějšími, místy kamenitými stěnami.
V turistických popisech se objevuje údaj o hloubce až kolem 40 metrů. Jde o orientační hodnotu, nikoli o odborně potvrzené měření. Některé popisy zmiňují také malé jezírko na dně, jeho podoba i přítomnost se však mohou měnit podle počasí a množství vody.
Nečeká tu upravený hornický areál ani přístupná podzemní chodba. Zajímavost místa spočívá právě v jeho nenápadnosti: staré důlní dílo tu zůstalo čitelné především díky proměně svahu, kterou po sobě zanechal dávný propad.
Výlet pod Bílý kámen
Propadlina leží v krajině, kde se hornická minulost setkává s výraznými skalními útvary. Nad ní se zvedá Bílý kámen a v širším okolí se nacházejí také Černé kameny a další skalní výchozy. Z okolí Bílého kamene se při dobré viditelnosti otevírají výhledy k severu a severozápadu, směrem k Hanušovické vrchovině a Králickému Sněžníku.
Nejčastějším výchozím místem je sedlo Skřítek. Odtud vede značená turistická trasa směrem k Rabštejnu přes úseky označované jako Pod Bílým kamenem a Sedlo Skřítek. K samotné propadlině se pokračuje po lesní cestě a pěšině; závěrečná odbočka nemusí být vyznačená jako samostatný turistický cíl, takže je potřeba mít cestu nastudovanou v mapě.
V místě není návštěvnické zázemí ani upravená vyhlídka. Lesní terén může být zarostlý, nerovný a po dešti kluzký. K okraji propadliny se proto nepřibližujte příliš blízko a nepokoušejte se sestupovat dovnitř. U starého důlního díla hrozí nestabilní hrany, skryté dutiny i uvolněné kameny.