Velké balvany, kamenné linie a průhledy do krajiny směrem k vrchu Sedlo dělají ze Soběšického háje zajímavý cíl pro kratší procházku. Les na okraji Soběšic na Sušicku nese stopy někdejšího lamberského panství i těžby žuly. Sedlo leží v širším okolí Sušice a není součástí samotného háje.
Vycházka, která nezabere celý den
Hlavní trasou je naučná stezka Vycházka hajného Nasse Soběšickým hájem. Měří přibližně 2,7 kilometru, převýšení činí kolem 55 metrů a její absolvování zabere zhruba padesát minut. Po cestě jsou dvě místa k posezení, takže si lze vycházku rozdělit na kratší úseky.
Stezka připomíná Felixe Nasse, hajného zdejší hájenky, který se staral o lesní revír. Informační panely přibližují práci lesníků v Pošumaví i správu někdejšího lamberského panství. Les nebyl jen místem hospodaření: najdeme tu také památník Emila Antona Lamberka, který podle regionálních podkladů zahynul při lovecké nehodě.
Kamenné hranice a stopy těžby
V háji se mohou objevit historické mezníky vyznačující hranice někdejšího panství. Měly nést iniciály Františka Emericha Lamberka, pořadové číslo a někdy i rok osazení. Nízké kamenné hrázky a další linie mohly souviset s hranicemi pozemků nebo se staršími cestami; jejich přesný původ ale není bez dalšího výzkumu jistý.
V krajině jsou patrné také stopy po těžbě žuly, která patřila k místním způsobům využívání lesa. Pozornost přitahují rovněž seskupení balvanů a skalní útvary. Jejich přítomnost vybízí k otázkám o někdejším využití místa, odpovědi však nejsou vždy jednoznačné.
Pověsti, které zůstávají hypotézou
Kamenné hrázky bývají někdy vykládány jako pozůstatek kultovního hradiště a o jedné ze skal se mluví jako o možném obětišti. Jde ale o hypotézy či místní pověsti, nikoli o potvrzené archeologické závěry. Jisté je, že háj uchovává výrazné přírodní útvary i historické stopy, jejichž význam nemusí být dnes zřejmý.
Kde začít
Výchozí místo stezky leží u silnice mezi Strašínem a Soběšicemi, nedaleko odbočky na osadu Parýzek. Přibližně po sto metrech je možné zaparkovat u louky. Samotná naučná trasa slouží jako kratší lesní vycházka, zatímco cesty mimo ni mohou vést nerovným a hůře čitelným terénem. Na nestabilní skály není bezpečné lézt a historickými mezníky není vhodné pohybovat ani je přemisťovat.