Na Malinské skále se střídají vysoké skalní stěny, balvanité svahy a lesní stezky. Nejvyšší útvar, Výspa, měří až dvacet metrů a z blízkých skalních partií se otevírá pohled do krajiny Žďárských vrchů. Lokalita u Sněžného tak nabízí víc než jednu vyhlídku: její součástí jsou také balvanové proudy a rozsáhlejší kamenné moře.
Skalní oblouk na hřebeni
Přírodní památka leží na východním okraji centrálního hřbetu Devítiskalské vrchoviny, v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Skalní skupina se táhne v délce přes dvě stě metrů a její oblouk se otevírá k jihovýchodu. Vedle skalních věží a hradeb zahrnuje také tory, balvanité sutě a okolní les.
Dnešní podobu místa utvářelo mrazové zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Skalní útvary se postupně oddělily z migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika. Voda pronikala do puklin, při mrazu se rozpínala a opakované zamrzání a tání horninu rozrušovalo. Výsledkem jsou samostatné bloky, převisy i sutě rozeseté pod skalami.
Od Výspy k Zubří skále
Dominantou areálu je Výspa. Nedaleko ní se nachází podkovovitá sníženina, označovaná jako pseudokras nebo pseudokar, a v jedné ze stěn také puklinová jeskyňka hluboká přibližně dva až tři metry. Je nenápadná a malá, přesto ukazuje, jak zvětrávání postupovalo podél puklin v masivu.
V okolí můžete narazit na Srnčí věž, Zubří skálu, Zvon, Poštolčí kužel, Sluneční věž, Poslední kámen i Amfiteátr. V turistických a horolezeckých materiálech se názvy některých skal liší; používají se například také označení Škuner a Buldog. Při procházce zaujmou hlavně rozmanité tvary: od strmých stěn až po svahy pokryté balvany.
Výhledy na Blatiny i Devět skal
Skály leží přibližně 811 metrů nad mořem. Z vrcholových partií a bezpečných míst se lze rozhlédnout směrem k Blatinám, Křižánkům, Samotínu a Sněžnému. V okolní krajině jsou také Buchtův kopec, Pasecká skála, Dráteničky a Čtyři palice. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout i Devět skal, nejvyšší vrchol Žďárských vrchů.
Na Malinské skále není rozhledna ani upravená vyhlídková plošina. Výhledy se otevírají přímo z lesních skal, kde si návštěvníci hledají vhodné místo k pozorování. Při pohybu po výchozech je důležité dbát na bezpečnost a respektovat citlivé chráněné území.
Na skály z Milov, Blatin i od Devíti skal
Malinská skála může být samostatným cílem nebo částí delší túry po skalních útvarech Žďárských vrchů. Z Milov vede zelená značka k rozcestí Dráteničky; odtud pokračuje červená trasa směrem ke skále. Další možností je červeně značená cesta z Blatin nebo hřebenová trasa od Devíti skal a Lisovské skály.
Terén v okolí je kamenitý, nerovný a místy strmý. Pevná obuv se hodí při výstupu na skalní výchozy i při průchodu kolem balvanových proudů a sutí. Návštěvníci by se měli držet značených cest a vystupovat jen na bezpečná místa.
Území, kde hnízdí výr velký
Přírodní památka Malinská skála zaujímá plochu 5,76 hektaru. Její současné vyhlášení nabylo účinnosti 10. listopadu 2016. Ochrana se vztahuje na skalní komplex, sutě a lesní porosty i na hnízdní prostředí vzácných ptáků. Pravidelně zde hnízdí jeden pár výra velkého.
Také kvůli ochraně tohoto druhu jsou v lokalitě omezeny lezení a další rušivé aktivity. Od 1. ledna do 30. června je horolezecká činnost i vstup na skály možný pouze s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Běžné období pro lezení připadá na dobu od 1. července do konce roku.