V sobotu 17. října 2026 se v kapli Zjevení Páně ve Smiřicích uskuteční akce Zazpívej si pro radost. Od 16 do 19 hodin tu mohou vystoupit jednotlivci i skupiny – bez hodnocení, soutěžení a požadavku na perfektní výkon. Vstupné je podle oznámení pořadatelů zdarma.
Účinkující si mohou vybrat, zda zazpívají bez doprovodu, s vlastním nástrojem, za podpory elektronického piana Yamaha Clavinova nebo s karaoke doprovodem přes Bluetooth. K dispozici mají být také notové pulty. Na každého připadá zpravidla zhruba deset minut, při větším zájmu se ale vystoupení může zkrátit na jednu skladbu. O pořadí rozhodne příchod, případně dohoda mezi účastníky.
Kaple jako hudební nástroj
Výjimečnou součástí programu bude samotné místo. Historický interiér má výraznou akustiku, která dodává zpěvu plnější a delší zvuk. V kapli se pravidelně konaly koncerty, vystoupení pěveckých sborů i další kulturní akce, nyní si její vlastnosti budou moci vyzkoušet také lidé, kteří běžně na pódiu nevystupují.
Stavba má mírně protáhlý osmiúhelníkový půdorys, zvlněné stěny a kompaktní, jednotně působící interiér. Klenby centrální oválné části zdobí nástropní malby připisované Janu Jakubu Steinfelsovi, vzniklé kolem roku 1713. Hlavní oltářní obraz Klanění tří králů namaloval Petr Jan Brandl v roce 1727. Dílo se později objevilo také na výstavách v Hluboké nad Vltavou, Montrealu a Paříži, poté se vrátilo do Smiřic.
Stavba spojovaná se Santinim i Dientzenhoferem
Základní kámen kaple byl položen v roce 1699 na objednávku Jana Josefa hraběte ze Šternberka a jeho manželky Marie Violanty z Preüssingu. Po tragické smrti obou manželů v roce 1700 se práce přerušily. Stavba pokračovala od roku 1705 pod vedením Václava Vojtěcha ze Šternberka a dokončena byla v následujících letech. K vysvěcení došlo 2. října 1713.
Autorství kaple zůstává předmětem odborných debat. Často se uvádí Kryštof Dientzenhofer nebo Jan Blažej Santini, žádný z těchto připisovaných autorů však není bezpečně doložen. Dochované stavební plány navíc podle podkladů chybějí.
Proměnlivé je i pojmenování stavby. Používá se kaple Zjevení Páně, zámecký kostel Zjevení Páně i kostel Tří králů. Všechna označení vycházejí ze zasvěcení Epiphaniae Domini, tedy svátku Zjevení Páně, známého také jako Tři králové.
Zvon zaniklé obce a obnovené varhany
Ke zvukové historii místa patří 49 metrů vysoká věž. Její zvon Egidius, neboli svatý Jiljí, odlil v roce 1519 kutnohorský zvonař Jakub Ptáček. Váží přibližně 1,4 tuny a do Smiřic se dostal z kostela v dnes zaniklé obci Ples. Ve smiřické věži byl zavěšen podle městských podkladů v roce 1780.
Historii mají také zdejší varhany. Původní nástroj z roku 1763 postavil králický varhanář Kašpar Welzel. V roce 1907 jej přestavěl Josef Vanický z Třebechovic, původní varhanní skříň však zůstala zachována. Po obnově kaple se začalo připravovat restaurování nástroje a obnovené varhany poprvé zazněly při koncertu v roce 2009. Mají dvanáct rejstříků a hodí se pro sólovou hru i doprovod zpěvu a dalších nástrojů.
Po třicetileté obnově znovu slouží kultuře
Kaple prošla téměř třicet let trvající obnovou a znovu se otevřela 29. května 2002. Už při slavnostním otevření v ní vystoupili žáci uměleckých škol, komorní orchestr a pěvecké sbory. Hudební tradici později rozšířil festival Smiřické svátky hudby, jehož první ročník se konal o Velikonocích roku 2004.
Architektonicky cenná stavba je od roku 1996 národní kulturní památkou. Říjnový program propojí její barokní interiér s otevřeným setkáním, do něhož se mohou zapojit lidé sami, s přáteli i ve větší skupině. Není nutné znát noty ani být členem pěveckého sboru.
Kaple stojí na adrese Zámek 1 ve Smiřicích. Součástí akce má být také bufet s kávou a vínem. Vlastní vystoupení si mohou účastníci nahrát, natáčení ostatních zpěváků je možné jen s jejich souhlasem. Program i organizační podmínky se mohou změnit; informace poskytuje Kulturní středisko Dvorana nebo město Smiřice.