Ve Slupi se technika nezastavila za sklem vitrín. Čtyři vodní kola tu lze při prohlídce uvést do pohybu a sledovat, jak voda z náhonu pohání soustavu hřídelí, převodů a mlecích zařízení. Návštěva tak ukazuje nejen podobu historického mlýna, ale i princip jeho skutečného provozu.
Od gotických počátků k renesanční stavbě
Velký vodní mlýn stojí nedaleko Znojma, v blízkosti česko-rakouské hranice. Jeho dnešní vzhled pochází z rozsáhlé přestavby původní, nejspíš gotické stavby. V první čtvrtině 17. století získal pozdně renesanční podobu, kterou další stavební úpravy zásadně nezměnily.
Písemný doklad o mlynáři ve Slupi pochází z roku 1512. V 16. až 18. století patřil zdejší provoz k největším mlýnům na Moravě. Od roku 1810 byl mlýn svobodným statkem, který vlastnily mlynářské rody. Po druhé světové válce připadl jako konfiskovaný majetek poválečné správě a roku 1970 byl darován československému státu.
O obnovu se poté postaralo Technické muzeum v Brně, které památku spravuje. Práce vyvrcholily v 70. letech 20. století a zahrnuly opravy budovy, rekonstrukci interiérů i přípravu stálé expozice. Národní kulturní památkou je mlýn od roku 1995.
Čtyři kola a různé způsoby mletí
Ve mlýně jsou čtyři funkční vodní kola a čtyři technologické celky. Prohlídka představuje české neboli staročeské složení, kašník, amerikánské či umělecké složení a válcové mlýnské složení.
Zařízení přibližují proměnu zpracování obilí: od mletí mezi kameny až po válcové stolice spojené s průmyslovým rozvojem mlynářství na přelomu 19. a 20. století. Při ukázkovém provozu je možné pozorovat pohyb mechanismů i samotné mletí. Návštěvník tak vidí jednotlivé části jako propojený pracovní systém, nikoli jen jako vystavené historické předměty.
Náhon jako součást zdejší krajiny
Pro chod mlýna byl zásadní krhovicko-jaroslavický náhon, který přivádí vodu z povodí Dyje. Sloužil jako zdroj energie pro více mlýnů a podílel se také na napájení rybníků. Dnes měří přibližně 30 kilometrů a ve Slupi přivádí vodu ke čtyřem kolům umístěným za sebou.
Náhon je zároveň technickou a kulturní památkou. Jeho propojení s mlýnem připomíná, že vodní mlynářství vyžadovalo rozsáhlejší soustavu vodních děl, rybníků a kanálů, která po staletí utvářela krajinu kolem Dyje.
Také o životě lidí v mlýně
Expozice v obytných prostorách sleduje dějiny mlynářství od pravěku do 20. století. Originální předměty doplňují obrazové a textové materiály a vedle techniky přibližují také život lidí, kteří v mlýně pracovali a bydleli.
Dochovalo se například zázemí každodenního provozu, včetně kanceláře „pana otce“ a místností, kde pobývali mlynářští pomocníci. Nová podoba expozice byla otevřena v roce 2009 a získala první místo v národní soutěži Gloria Musaealis. Názorné pojetí se hodí také pro rodinný nebo školní výlet.
Jak se do Slupi dostat
Mlýn najdete na adrese Slup 31. Autem lze přijet přes Jaroslavice; parkovat se dá před objektem nebo v obci. Autobusové spojení vede ze Znojma směrem na Jaroslavice a Hevlín. U mlýna bývá také stánek s občerstvením.
Provoz mlýna je zpravidla sezonní, od jara do podzimu, a návštěvní režim se může měnit. Otevírací dobu, vstupné i možnosti prohlídek je proto potřeba před cestou zjistit u Technického muzea v Brně. Psi do objektu nesmějí, výjimku mají vodicí a asistenční psi.
Výlet lze spojit s návštěvou Dyje, Jaroslavických rybníků, Znojma nebo areálu československého opevnění v Šatově. U mlýna se každoročně konají také Slavnosti chleba s řemeslným jarmarkem, folklorním programem, pečením chleba a jízdami historických autobusů.