Od správní budovy Sloupsko-šošůvských jeskyní se dá vyrazit na krátkou procházku, která končí u vchodu do Kůlny. Cestou míjí skalní útvary Hřebenáč a Propástka a informační panely přibližují přírodu i historii Sloupského údolí.
Kilometr kolem skal a ponorů
Naučná stezka měří zhruba jeden kilometr. Bez delšího zastavování jde o nenáročný výlet, s četbou panelů může zabrat až půl hodiny. Trasa vede venkovním prostředím a umožňuje vnímat okolí jeskyní jako krajinu, kde povrchové útvary přímo souvisejí s děním pod zemí.
Výraznými místy na cestě jsou Hřebenáč a Propástka. Panely přibližují také Sloupský potok, který v krasovém území mizí v ponorech – místech, kudy povrchová voda odtéká do podzemí. Voda a vápencové podloží se podílejí na utváření rozsáhlého jeskynního systému.
Co se skrývá ve vápenci
Mezi témata stezky patří devonské vápence, jeskynní živočichové i přírodní společenstva lesa a podzemí. Díky nim lze zdejší skály a ponory vnímat nejen jako zajímavé body na trase, ale také jako součást přírodních procesů, které pokračují hluboko pod povrchem.
Kůlna a dávní obyvatelé kraje
Cílem procházky je jeskyně Kůlna, významné archeologické naleziště. Výzkumy v ní odhalily vrstvy dokládající osídlení v paleolitu i kosterní pozůstatky neandertálců. Kůlna patří k jeskynní soustavě Sloupsko-šošůvských jeskyní, její příběh je proto spojený s krasovým prostředím, kterým stezka prochází.
Krátká cesta tak spojuje informace o vzniku krajiny s doklady někdejšího života lidí. Od dnešního údolí vede pozornost k vodě, která si razí cestu vápencem, i k pravěkým obyvatelům, jejichž stopy se v Kůlně zachovaly.
Trasa pro kočárek, jeskyně zvlášť
Povrchová stezka je nenáročná a uvádí se jako vhodná pro kočárky a malé děti i jako bezbariérová. Tato přístupnost se ale vztahuje k trase, nikoli automaticky k prohlídkovým okruhům v jeskyních. Stav cesty a podmínky vstupu do podzemí poskytuje Správa jeskyní ČR.