Do sloupského chrámu se můžete vydat za barokní architekturou i příběhem zdejší poutní tradice. Její počátky sahají k dřevěné soše Panny Marie Bolestné, která byla nejprve umístěna v mlýně. Podle místního církevního podání přivedlo k soše další věřící uzdravení mlynářovy dcery; tuto událost však nezávislé historické prameny nepotvrzují.
Od mlýna přes kapli až k chrámu
Farní historie uvádí, že sochu získal ve 20. letech 18. století hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu v brněnském minoritském klášteře. Podle tradice pocházela z Itálie a vytvořil ji neznámý umělec v polovině 15. století. Hrabě ji přivezl do Sloupu pro svou ženu Karolinu a nejprve ji nechal umístit ve mlýně Vavřince Severy.
K soše začali podle místního podání přicházet další lidé, a tak vznikla potřeba prostoru pro společnou modlitbu. Se souhlasem olomouckého biskupství byla postavena dřevěná kaple. První mši v ní sloužil 18. července 1730 kaplan z Doubravice, pod jejíž farnost tehdy Sloup patřil.
Stavbu po manželovi dokončila Karolina
Když Karel Ludvík roku 1737 zemřel, pokračovala v jeho záměru Karolina. Chrám se začal stavět v roce 1751 a vysvěcen byl 27. října 1754. Projekt farní historie připisuje vídeňskému architektovi Isidoru Marcellu Canavalemu, stavbu vedl boskovický stavitel Vavřinec Merta. Při vysvěcení byla uctívaná socha přenesena z kaple na hlavní oltář. Sloup získal vlastní farnost následujícího roku.
Karolina zemřela v roce 1759. Je pohřbena v kryptě pod náhrobní deskou v chrámu, který pomohla po smrti manžela dovést k dokončení.
Oválný prostor a mramorový oltář
Chrámovou loď, širokou přibližně 30 metrů a dlouhou 40 metrů, určuje oválný půdorys. Podle farnosti její tvar připomíná želvu, symbol ochrany Panny Marie. Věže dosahují výšky kolem 40 metrů a jsou v nich hodiny i čtyři zvony.
V interiéru vyniká hlavní oltář z černého a červeného mramoru pocházejícího z Těšetic na Kroměřížsku. Strop pokrývají malby vídeňského malíře Kašpara Sambacha. Na průčelí jsou kamenné sochy svaté Magdaleny, svaté Marty, svatého Cyrila a svatého Metoděje, které farní web připisuje brněnskému sochaři Ondřeji Bleibergovi.
Poutní tradice ve Sloupu pokračuje
Uctívaná socha přivádí poutníky do Sloupu už více než 250 let. Chrám tak vedle své barokní podoby zůstává také místem duchovního života místní farnosti. Stojí na adrese Sloup 5; pravidelnou turistickou otevírací dobu se nepodařilo potvrdit a návštěvnost se může řídit bohoslužbami a dalšími církevními aktivitami.
O Vánocích farnost někdy oznamuje také betlém řezbáře Josefa Mikuláška. Konkrétní termíny se mění podle aktuálních oznámení farnosti.