Skalní hrad ve Sloupu v Čechách nabízí výlet, při kterém se střídají strmé schody, úzké chodby a výhledy do okolí. Pískovcový suk nad obcí měří přes třicet metrů a během staletí se proměnil z opevněného sídla v barokní poustevnu. Dnes se v jeho prostorách dá sledovat, jak se přírodní skála přizpůsobovala obranným, obytným i duchovním potřebám.
Památka leží v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, nikoli na jižní Moravě. Lidé skalní útvar využívali už v pravěku; archeologické nálezy ukazují na osídlení patrně z konce 3. tisíciletí před naším letopočtem.
Středověké sídlo na skalním suku
První písemný záznam o hradu pochází z 29. září 1324. V listině je uveden Čeněk z Berkensteinu. Hrad se přitom nebudoval najednou – jeho obytné, skladovací a obranné části vznikaly postupně.
Ve 14. století měl Sloup význam také díky clu vybíranému na staré cestě z České Lípy do Žitavy. S místem je spojen Mikeš Pancíř ze Smojna, který podnikal loupeživé výpravy do okolí i do Horní Lužice. Opevnění utrpělo při trestných výpravách v letech 1444 a 1445.
Jednou z připomínek středověkého hospodaření je hluboká zásobnice na obilí ve tvaru džbánu. Její původní otvor je vidět na povrchu skály, dovnitř se dnes vstupuje bočním přístupem. Pod hradem stálo také renesanční panské sídlo. Dochovaly se z něj základové a sklepní partie i archeologické nálezy.
Z hradu poustevna
Roku 1639 hrad vypálila švédská vojska. Zpustlý areál dostal nový účel až v 17. a 18. století. Ferdinand Hroznata Kokořovec z Kokořova podnítil kolem roku 1690 vznik poustevnického sídla a jeho prvním trvale usazeným poustevníkem byl stavitel Konstantin.
Do skály byly vytesány prostory, které dnes tvoří hlavní návštěvnický okruh: skalní kostel, ambit, poustevnické cely, refektář, kuchyně i takzvané kukátkové divadlo. Na jižních terasách vznikly niky pro křížovou cestu, libosad, vinice, gloriet a lucerna. Kostel je součástí barokní přestavby, nikoli pozůstatkem středověké hradní kaple.
Poustevna nebyla jen místem modliteb. Žili tu například vysloužilý voják, truhlář, zahradník, optik a tkadlec. Zahradníkem a optikem byl i Samuel Görner. Fungování poustevny ukončily roku 1782 reformy císaře Josefa II.; její vytesané místnosti však zůstaly zachované jako svědectví barokní proměny skalního hradu.
Filmové peklo i výhledy
V roce 1984 natáčel na Sloupu Hynek Bočan pohádku S čerty nejsou žerty. S filmem se spojují zejména schodiště a skalní prostory, které připomínají cestu do pekel. Filmoví příznivci a správa hradu označují některé konkrétní části, například schody vedoucí do filmového pekla, za místa spojená s natáčením.
Sloup ale nebyl jedinou kulisou pekelných scén. Další vznikaly v pískovcových jeskyních poblíž České Lípy a ve filmu se objevil také hrad Kost.
Prohlídková trasa vede po strmých schodech vytesaných do skály, takže výstup vyžaduje dobrou fyzickou kondici. Odměnou jsou výhledy i neobvyklé průhledy do skalního areálu. Takzvané rytířské schody získaly své romantické jméno až později, nacházejí se však v prostoru původního středověkého přístupu.
Co vědět o návštěvě
Skalní kostel se využívá pro kulturní akce, koncerty a svatební obřady. Uvnitř bývá chladno a konání programu v kostele samo o sobě neznamená, že je přístupná běžná prohlídka celého hradu. V areálu není toaleta, parkoviště u hradu je placené a se psem je možné vstoupit na vodítku.
Obnova památky pokračuje mimo jiné u severního vstupu, který leží v prostoru někdejšího středověkého přístupu. Správa od roku 1998 hradní provoz a údržbu financuje především z vlastních příjmů. Výlet lze spojit s procházkou obcí a její vesnickou památkovou zónou nebo s návštěvou rekreačního areálu u Radvaneckého rybníka.