Kůlna je součástí prohlídkového okruhu Sloupsko-šošůvských jeskyní ve Sloupu. V jejím prostoru se návštěvníci setkají s pravěkými nálezy i se stopami novodobé výroby, která sem byla za druhé světové války přesunuta z Brna.
Vrstvy zachycují dlouhé období pravěku
Jeskyně je pozůstatkem mohutného tunelovitého prostoru. Měří přibližně 85 metrů na délku, 20 metrů na šířku a kolem devíti metrů na výšku a náleží k soustavě Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Její význam spočívá v souvislém sledu sedimentů, který zachycuje období od středního po mladý paleolit. Podobně rozsáhlý záznam je ve střední Evropě výjimečný. Archeologové zde objevili kamenné a kostěné nástroje, zvířecí kosti se stopami opracování i lidské kosterní pozůstatky, mezi nimi také pozůstatky neandertálců. Stáří jednotlivých nálezů se přitom liší podle vrstvy, v níž byly nalezeny.
Doklady lidské přítomnosti se našly také před jeskyní. Pocházejí z různých období, od neolitu až po dobu hradištní, a ukazují na dlouhodobé využívání zdejší krajiny.
Od prvních výzkumů k válečnému provozu
Archeologický výzkum Kůlny začal na konci 19. století. Rozsáhlé systematické bádání vedl v šedesátých a první polovině sedmdesátých let 20. století Karel Valoch. Díky práci archeologů se podařilo odkrýt posloupnost vrstev, která umožňuje sledovat proměny osídlení i prostředí. Nálezy tak nepřibližují jen jednotlivé předměty, ale také širší souvislosti života v pravěku.
Za druhé světové války se jeskyně změnila v průmyslový prostor. Byla do ní přesunuta výroba brněnské pobočky firmy Flugmotorenwerke Ostmark, zaměřené na zbrojní výrobu. Kvůli provozu byla srovnána a vybetonována podlaha a zazděny vchody. Některé stopy po těchto úpravách jsou patrné dodnes.
Válečné využití zároveň poškodilo archeologické vrstvy a narušilo jejich původní kontext. Kůlna tak vedle svědectví o dávném osídlení uchovává i stopy zásahů z moderní doby.
Součást prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní
Kůlnu nelze navštívit samostatně, prohlídka je součástí okruhu Sloupsko-šošůvských jeskyní. Do něj byla začleněna po úpravách v roce 1997 a propojena krátkou štolou se Stříbrnou chodbou. V prostoru jeskyně je také expozice Moravského zemského muzea věnovaná pravěku.
Jeskyně leží ve Sloupu v Moravském krasu na adrese Sloup v Moravském krasu 237. Provozní dobu, dostupnost okruhů a podmínky vstupu zveřejňuje Správa jeskyní České republiky; tyto údaje se mohou měnit.