Roubený kostel svatého Jana Křtitele najdete přímo v centru Slavoňova, přibližně čtyři kilometry od Nového Města nad Metují. Stavba z roku 1553 si uchovala mimořádně celistvý vzhled a společně s okolními objekty vytváří pozoruhodný historický areál. Národní kulturní památkou je od roku 2014.
Slavoňovský areál není zajímavý jen svou dřevěnou architekturou. V kostele se dochovaly malby, řezbářské práce i další prvky, které připomínají náboženský, umělecký a hospodářský život zdejšího kraje. Návštěva tak nabízí pohled na venkovskou památku, v níž se potkává renesanční stavitelství s lidovou tvorbou a stopami někdejší těžby železné rudy.
Roubená stavba s renesančním půdorysem
Kostel vznikl v 16. století jako roubená renesanční stavba. Jeho obdélnou loď doplňuje užší presbytář s polygonálním závěrem a opěráky. Součástí objektu jsou také sakristie a dva protilehlé gotické portály.
V roce 1705 přibyla předsíň se schodištěm na kruchtu, tedy vyvýšené místo určené mimo jiné hudebníkům. Interiér díky dochovanému dřevu, barevné výzdobě a řadě historických detailů nepůsobí jako prázdná stavební památka. Přibližuje podobu prostoru, který po staletí sloužil místnímu obyvatelstvu.
Výzdoba připomíná víru i těžbu železa
Malby v kostele vznikaly postupně od 16. do 18. století a nesou výrazný rukopis lidového umění. Na pažení kruchty jsou například zachyceni Alžběta a Zachariáš, rodiče svatého Jana Křtitele, nebo svatý Martin na bílém koni. Právě svatému Martinovi byl kostel původně zasvěcen. Dnešní zasvěcení svatému Janu Křtiteli připomíná nápis na hlavním oltáři spojovaný s rokem 1683.
Náboženské dějiny místa dokládá také kalich umístěný na příčném trámu mezi lodí a presbytářem. Odkazuje na utrakvistickou minulost kostela. Na stejném trámu jsou vyobrazeni apoštolové a Kristus nesoucí kříž.
Výjevy na stěnách však zachycují i světskou stránku života v regionu. Některé malby zobrazují dobývání železné rudy v Bohdašíně a v okolí Nového Hrádku i její zpracování na novohrádeckém hamru. Kostel se tak stal také obrazovým svědectvím o krajině, kde vedle zemědělství hrálo důležitou roli hornictví a železářství.
Historický areál doplňuje zvonice a márnice
Při návštěvě má smysl prohlédnout si celý areál, nejen samotný kostel. Zvonice fortifikačního typu je podle dostupných údajů původní a pravděpodobně starší než dnešní kostel. Její vznik se v některých podkladech klade přibližně k roku 1555, přesné datování se však uvádí opatrně. Mohutná stavba připomíná, že zvonice mohly v minulosti kromě zavěšení zvonů plnit také obrannou funkci.
Další součástí areálu je roubená márnice čtvercového půdorysu z 18. století. Spolu s ohradní zdí, kamenným pilířem s ukřižovaným Kristem a prostorem bývalého hřbitova vytváří uzavřený celek, který prošel jen malými zásahy.
Co uvidíte uvnitř
Za pozornost stojí dřevěná křtitelnice ve stylu lidového baroka ze 17. století, kazatelna, historické varhany i další vyřezávané prvky. Původní malby byly restaurovány v letech 1970 až 1973, díky čemuž se jejich výzdoba dochovala v podobě, kterou lze obdivovat i dnes.
Kostel nebývá běžně otevřený jako trvale přístupná památka. Prohlídku interiéru je proto možné předem domluvit na faře; někdy lze dovnitř nahlédnout také přes uzamčenou mříž. Aktuální časy bohoslužeb a možnosti návštěvy poskytne přímo farnost.
Slavoňovský kostel se nachází na souřadnicích 50°20′35,028″ N, 16°11′51,762″ E. Může být zastávkou při poznávání Nového Města nad Metují a okolní krajiny.