Renesanční město na cestě mezi Prahou a Vídní
Procházku Slavonicemi začněte na Horním náměstí a náměstí Míru. Měšťanské domy na obou prostranstvích připomínají dobu, kdy město bohatlo díky obchodu a dálkové cestě mezi Prahou a Vídní. Slavonice leží v Jihočeském kraji, zároveň jsou nejzápadnějším městem Moravy.
Jejich dějiny sahají nejméně do roku 1260 a možná navazují na starší osadu u zemské stezky. Největší rozmach přišel v 16. století, kdy zdejší domy získaly podobu, která se z velké části zachovala dodnes. Při procházce si všimněte sgrafit, arkýřů a kamenných portálů; uvnitř některých domů jsou mázhauzy a sklípkové klenby. Na výzdobě se podíleli také mistři Leopold a Jörg Estreicherové.
Historické jádro je městskou památkovou rezervací od roku 1961. Za dlouhodobou péči o památky získaly Slavonice titul Historické město roku 2017.
Fresky a výhled z městské věže
V domě čp. 480 na náměstí Míru se nachází freskový sál s novozákonními výjevy z druhé poloviny 16. století. Ve stejném domě stojí za pozornost sklípková klenba. Její prostorový odlitek se stal ústředním motivem československého pavilonu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.
Prohlídka s průvodcem zavede také do luteránské modlitebny v domě čp. 517 na Horním náměstí. Freskový cyklus tam vychází z Apokalypsy ve Zjevení svatého Jana a součástí prostoru je dnes i expozice starého hospodářského nářadí. Cechovní sál v domě čp. 479, známý sgrafity, erby a malbami spojenými s cechem sladovníků, je dočasně uzavřen kvůli rekonstrukci.
Dominantou Slavonic je kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou věží dokončenou roku 1549. Na ochoz vede 144 kamenných a 32 dřevěných schodů. Nahoře se otevírá pohled na městské střechy i okolní krajinu. U vstupu je erb cechu soukeníků, který stavbu věže financoval.
Do podzemí se skláníte, neprocházíte vzpřímeně
Pod historickým centrem se táhnou gotické odvodňovací chodby, pravděpodobně související se zástavbou ze 13. století. Nejde o rozlehlé sklepy: chodby měří v průměru asi 1,5 metru na výšku a přibližně 0,6 metru na šířku.
Podzemí se navštěvuje s průvodcem. K dispozici jsou holínky, pláštěnka a baterka; vybrat lze kratší trasu dlouhou zhruba 130 metrů nebo delší okruh kolem 380 až 400 metrů. Nízké a úzké prostory mohou být fyzicky i psychicky náročné, a proto prohlídka není vhodná pro každého, zejména pro lidi s výraznou klaustrofobií či omezenou pohyblivostí.
Lesní výlet k zaniklé vsi Pfaffenschlag
Slavonice jsou výchozím bodem k poznávání České Kanady. Přírodní park v okolí Nové Bystřice a Kunžaku nabízí lesy, rybníky, žulové balvany a zvlněnou krajinu u rakouských hranic. Okolí lze prozkoumávat pěšky i na kole a výlet spojit třeba s návštěvou Landštejna, Starého Města pod Landštejnem nebo Maříže.
V lese mezi Slavonicemi a Stálkovem leží Pfaffenschlag, středověká ves odkrytá archeology při výzkumu v letech 1960 až 1971. Našli základy patnácti domů podél Slavonického potoka, pozůstatky mlýna a půdorys sídla, v němž mohlo žít až kolem sta lidí. Ves vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 13. století a zanikla během husitských válek. Dnes tu nejsou zříceniny, ale kamenné základy rozeseté v krajině, takže místo tvoří cíl pěšího či cyklistického výletu.
Bunkry a dějiny pohraničí
Přibližně dva kilometry od města stojí pevnostní areál s jedenácti rekonstruovanými lehkými bunkry vz. 37. Naučná trasa měří asi 2,5 kilometru a přibližuje československé opevnění, mobilizaci v září 1938 i pozdější období studené války. V bunkrech jsou k vidění zbraně, periskopy, ventilátor a výstroj vojáků.
Osudy pohraničí přibližuje také Muzeum 20. století v bývalé městské sladovně. Po druhé světové válce se Slavonice ocitly v citlivém hraničním prostoru a od roku 1953 spadaly do hraničního pásma. Omezený rozvoj trval až do pádu komunistického režimu. Izolace přinesla městu řadu obtíží, zároveň pomáhá vysvětlit, proč se jeho urbanistická podoba dochovala.
Za městem se nachází poutní kostel Božího Těla a svatého Ducha. V roce 2026 na něm pokračuje další etapa obnovy vnějšího pláště, která je plánována postupně do roku 2029.