Vlci, kondor, šnek, píďalka i had se v Pivečkově lesoparku ve Slavičíně objevují v podobě dřevěných plastik mezi stromy. Volně přístupný areál na severozápadním okraji města spojuje lesní prostředí s dětským hřištěm, jezírkem a venkovními uměleckými díly. U vstupu návštěvníky vítá kamenná plastika Mariuse Kotrby.
Procházka mezi sochami a místy k odpočinku
Lesopark nabízí dřevěné dětské hřiště i kolotoč, lavičky a altán u jezírka. Přes vodní plochu vede most vytvořený ve tvaru ležící postavy; součástí areálu je také výtvarně zpracovaná studna. Plastiky tu přibývaly při opakovaných sympoziích mladých umělců. Mezi jejich autory patří Stáňa Konvalinková, Klaus Dobrunz, Veronika Zapletalová a Bára Losíková.
V roce 2022 se ve Slavičíně konal třídenní plenér studentů uměleckých škol z Uherského Hradiště a Trenčína. Přeshraniční projekt Moravsko-slovenská umělecká křižovatka přinesl do lesoparku tři díla: betonové Mezi stromy, keramické Srdce lesa a kamenné Zklidnění. Umělecká podoba areálu se tak postupně proměňuje.
Park spojený s rodinou Pivečkových
Historie místa sahá do roku 1860, kdy se rodina Pivečkových přestěhovala do Slavičína. Založila zde koželužnu a později obuvnickou továrnu. Park, původně nazývaný Pod Obruby, vznikl v roce 1940 na památku Josefy Pivečkové, manželky majitele podniku. Zemřela v roce 1938 ve věku 46 let.
Plán počítal s chodníky, lavičkami, jezírkem, hřištěm i pohádkovými postavami, mezi nimiž měla být Karkulka, vlci a trpaslíci. Park měl sloužit jako pietní místo i jako zázemí pro rodiny a zaměstnance továrny. Po znárodnění podniku po roce 1948 však začal chátrat a v 80. letech byl podle Nadace Jana Pivečky ve velmi neudržovaném stavu.
Obnova a pokračování směrem k Nevšové
Jan Pivečka se po 44 letech v zahraničí vrátil do vlasti v roce 1990 a začal se věnovat také obnově rodinného parku. Roku 1993 byl areál vrácen Janu Pivečkovi a na obnově se podíleli ochránci přírody ze ZO ČSOP Zálesí Slavičín. V roce 1997 se hlavním investorem stalo město Slavičín. Při příležitosti 80. narozenin Jana Pivečky dostal areál v roce 1999 své současné jméno.
Práce probíhaly postupně a pokračovaly také v letech 2011 až 2020. Opravily se nebo přibyly vstupní brány, chodníky, lavičky a altán u jezírka. U spodního vstupu vznikla umělá hradní zřícenina, která odkazuje na pověst spojovanou se vznikem názvu Slavičína.
Z lesoparku lze pokračovat směrem na Nevšovou po cyklotrase vedoucí Starou nevšovskou cestou. Cyklistům slouží trasa číslo 5238, která je součástí okruhu kolem Slavičína. Cestu doprovázejí sochy a památníky křížové cesty od Martina Cigánka. Na křižovatce Lochovec se návštěvníci mohou seznámit s historií povrchové těžby železné rudy i se vzácnými rostlinami v okolí.
Vstup a podmínky v areálu
Pivečkův lesopark je volně přístupný a podle regionálních turistických informací funguje celoročně. Hlavní vstup je z ulice K Parku poblíž silnice na Nevšovou. U areálu není standardní velké oficiální parkoviště; využít je třeba místní možnosti a řídit se dopravním značením.
Vlastníkem lesoparku je Nadace Jana Pivečky, jeho provoz zajišťuje město Slavičín. Některé cesty jsou nerovné a areál není plně bezbariérově upraven. Konají se tu příležitostné dětské, sportovní a kulturní akce, jejichž termíny se mohou měnit. Cyklisté mají respektovat případný návštěvní řád a využívat trasu mimo vlastní park.