V jednom výletním cíli se tu potkává aristokratické sídlo, krajinářský park i příběh koní. Slatiňanský zámek je spojený s rodem Auerspergů a Státním hipologickým muzeem, jehož sbírky ukazují, jakou roli měli koně v umění, dopravě, vojenství i sportu. Muzeum je nyní kvůli stavebním pracím a modernizaci expozice uzavřené; část hipologického dědictví je přístupná v digitalizované podobě.
Od tvrze k sídlu Auerspergů
Slatiňany se v písemných pramenech připomínají už v roce 1294, zdejší tvrz je doložena od roku 1371. Opevněné sídlo se postupně proměnilo v renesanční a později barokní zámek. Renesanční přestavbu zahájil Bohuslav Mazanec z Frymburka ve spolupráci s císařským stavitelem Ulricem Aostallisem de Sala.
Roku 1746 získali Slatiňany sňatkem Auerspergové. Zámek sloužil jako rodinné i lovecké sídlo a jeho další úpravy se podepsaly také na pohodlí obyvatel. Za Františka Josefa Auersperga přibyly koupelny, toalety, ústřední vytápění a kanalizace. Některé kusy vybavení sem byly převezeny z pražského paláce Colloredo-Mansfeld.
Po smrti posledního Auersperga Ferdinanda v roce 1942 připadl majetek Josefu Karlovi Trauttmansdorffovi. Po druhé světové válce byl konfiskován a část původního zařízení se dostala do jiných kulturních institucí. Zámek je od roku 2002 národní kulturní památkou a náleží také do krajinné památkové zóny Slatiňansko-Slavicko.
Interiéry, které přibližují každodenní život
Hlavní prohlídkový okruh vede šestnácti místnostmi v prvním patře a hospodářským zázemím v suterénu. Tamní prostory zahrnují kuchyni, umývárnu nádobí i historickou kotelnu. K zajímavým zastávkám patří dětské pokoje, učebna, lovecká chodba a knihovna s přibližně pěti tisíci svazky. Pozornost přitahuje také splachovací toaleta z roku 1903.
Samostatnou kapitolou zámku je hipologické muzeum, které vzniklo v roce 1947 zásluhou profesora Františka Bílka a otevřelo se veřejnosti 1. října 1950. Jeho založení souviselo s chovem starokladrubských vraníků. Když už kapacita hřebčína v Průhonicích nestačila, přesunulo se jejich chovné působiště do Slatiňan. František Bílek se významně podílel na záchraně tohoto plemene.
Expozice představuje koně z mnoha stran: přibližuje jejich evoluci, anatomii a chov i jejich uplatnění ve společnosti. Umělecká část zahrnuje především obrazy z 18. a 19. století, další předměty připomínají vojenské využití, dopravu, parforsní hony a dostihy. K vidění patří také sedla a postroje. Muzeum nyní prochází stavebními pracemi a modernizací expozice.
Park a dětské hospodářství
Procházku si zaslouží i zámecký park. Jeho komponovaná podoba se začala utvářet na konci 18. století, v následujícím století se rozšířil a propojil s oborou i drobnými stavbami. Park má také dendrologickou hodnotu: Auerspergové tu pěstovali cizokrajné dřeviny, například kryptomérii japonskou, cedr atlaský, jinan dvoulaločný, katalpu a liliovník tulipánokvětý.
Neobvyklým prvkem areálu je dětské hospodářství, zmenšený venkovský statek. Šlechtické děti se tu učily starat o drobná zvířata, pěstovat plodiny a vařit, ale také poznávat hodnotu práce. Rozsáhlá obnova areálu v letech 2017 až 2020 zahrnula fasády, okna, dveře, interiéry, zahradní architekturu, park i dětské hospodářství. Podle dochovaných fotografií se obnovila také venkovní lodžie, která byla zbourána v 50. letech 20. století. Projekt stál celkem 134 milionů korun.
Další zastávky ve Slatiňanech a okolí
Na zámek navazují knížecí konírny, dnes součást Národního hřebčína Kladruby nad Labem, a interaktivní muzeum starokladrubského koně Švýcárna. S dětmi lze zamířit ke Kočičímu hrádku, romantické miniatuře hradu. Další možností je rozhledna Bára nebo výlet směrem na Chlum, ke Kochánovickým rybníkům a třešňovému sadu. Pískovcové skály leží ve Škrovádě.