U Slatinského mlýna začíná přibližně sedmikilometrový okruh, který propojuje Boušín, krajinu kolem Úpy a zříceninu hradu Červená Hora. Trasa využívá značené turistické cesty a vede členitějším terénem. U mlýna se podle obecních informací dá zaparkovat; autobusová zastávka Slatina nad Úpou, mlýn, leží asi 50 metrů od začátku trasy.
Stezka nese jméno po Justynce, židovské dívce z Hronova. Místní tradice vypráví, že se roku 1823 rozhodla přestoupit ke katolické církvi. Hronovský farář Ziedler ji poslal na Boušín ke svému příteli, faráři Ondráčkovi, u něhož se připravovala na křest a později jej přijala. Její útěk z Hronova a přijetí u boušínského faráře zachytil Alois Jirásek v románové kronice U nás.
Od boušínského pramene k lesním pověstem
Boušín je samota náležející ke Slatině nad Úpou. Historický celek tvoří kostel, fara, starobylá sýpka, hřbitov a kaplička u pramene. Mariánské poutní místo tu existuje nejméně od 15. století. Boušínská studánka se pojí s pověstí o zázračném uzdravení z roku 1464. Kaplička stojí přibližně sto metrů pod kostelem a studánka sloužila místním jako zdroj vody až do roku 1925.
Další zastavení připomínají zdejší lidové vyprávění i drobné památky. U Špetlova buku se mluví o ukrytém pokladu, Žebrácká rokle má vlastní pověsti a Bathildin stoleček patří k místním zajímavostem. Tyto příběhy jsou součástí folkloru, ne doloženými historickými událostmi.
Dějiny Boušína poznamenaly také husitské války. Kostel byl tehdy vypálen a pobořen v souvislosti s obléháním hradu Červená Hora. Právě k němu okruh dál směřuje.
Hradní zřícenina v meandru Úpy
Hrad Červená Hora stojí na skalním ostrohu v meandru Úpy, asi půl kilometru západně od stejnojmenné obce. Písemně je doložen už k roku 1291. Roku 1421 ho obléhali husité a v roce 1427 byl podle evidence Národního památkového ústavu rozbořen sirotky, které vedl Salava z Lípy. Později jeho zdivo sloužilo jako zdroj stavebního materiálu.
Na místě nejsou expozice ani obvyklé návštěvnické zázemí. V terénu lze rozeznat pozůstatky předhradí, příkopy, valy, části obvodového opevnění, pravděpodobně okrouhlou věž a zbytky nejméně dvouprostorové budovy. Archeologické nálezy železných předmětů a středověké keramiky dokládají význam lokality, kterou Národní památkový ústav eviduje jako zaniklý hradní areál vrcholného středověku.
S Červenou Horou se spojuje i Viktorie Židová, známá jako Viktorka z Babičky Boženy Němcové. Podle historie obce chodila koncem 18. století z Červené Hory do školy na Boušíně.
Okruh přes jedenáct zastavení
Trasa má jedenáct hlavních zastavení. Od Slatinského mlýna vede přes Boušín, studánku a kostel, pokračuje kolem Špetlova buku, Bathildina stolečku a Boušínské lávky a míří přes Žebráckou rokli do Červené Hory a ke zřícenině. Cílem okruhu je opět Slatinský most. Nástup i název stezky jsou spojené se Slatinou nad Úpou, samotný hrad leží v obci Červená Hora.