Ze Slatiny nad Úpou vede do Boušína Justýnčina stezka. Cílem je historická samota nad údolím řeky, kde vedle sebe stojí kostel Navštívení Panny Marie, hřbitov, fara i stará hospodářská stavení. Přibližně sto metrů v lese pod kostelem se nachází také kaplička se studánkou. Procházka tak vede místem, v němž se potkává poutní tradice s krajinou známou z české literatury.
Od středověkého dřevěného kostela k baroknímu chrámu
Boušín dnes spadá pod Slatinu nad Úpou. Kostel je písemně doložen už v roce 1350; tehdy šlo o dřevěnou stavbu s vlastním plebánem. Podle místního podání tu svatostánek stál už ve druhé polovině 12. století, tato starší datace je však tradovaná, nikoli bezpečně doložená.
S poutním místem se pojí příběh z roku 1464. Jan Litobořský z Chlumu měl tehdy nechat postavit nový dřevěný kostel z vděčnosti za uzdravení své hluchoněmé dcery. K této události se vztahuje také kaplička se studánkou pod dnešním kostelem.
Současný kamenný chrám vznikl v letech 1682 až 1692. Náchodský kníže Lorenzo Piccolomini dal starší dřevěnou stavbu nahradit barokním kostelem. Jednolodní budova se sedlovou střechou nepůsobí jako mohutná dominanta; její podoba dobře zapadá do okolní krajiny.
Hřbitov, fara a vybavení kostela
Kostelní hřbitov obepíná zděná ohradní zeď. V areálu se dochovala také fara, starobylá sýpka a několik venkovských chalup. Dohromady připomínají drobné církevní a hospodářské zázemí, které se po staletí měnilo jen pozvolna. Kostel je kulturní památkou a také další historické objekty i prostředí Boušína mají kulturní hodnotu.
Uvnitř kostela zůstala původní kazatelna a cínová křtitelnice, většina ostatního vybavení pochází z poloviny či konce 19. století. Obraz Navštívení Panny Marie na hlavním oltáři namaloval roku 1856 Gustav Vacek, akademický malíř z nedalekého Červeného Kostelce. Bývá uváděn také jako přítel Boženy Němcové.
Krajina z Babičky a Jiráskovy kroniky
Boušín patří k místům spojeným s Babičkou Boženy Němcové. Literární paměť tu dotvářejí okolní lesy, cesty a údolí Úpy, které tvoří kulisu známou také z Jiráskovy románové kroniky U nás.
V prvním dílu kroniky uprchne Justýna právě na Boušín a hledá pomoc u místního faráře. Stezka ze Slatiny nad Úpou, která nese její jméno, propojuje obec s kostelem a okolní krajinou. Při procházce lze obejít kostel, hřbitov a historickou faru a sejít i ke kapličce se studánkou.
Boušín leží v krajině Babiččina údolí a zastavěné území se nachází v ochranném pásmu Národní kulturní památky Babiččino údolí v Ratibořicích. Kdo chce navštívit také interiér kostela nebo se zúčastnit bohoslužby, může se obrátit na místní farnost.