Ze Skryjí se k Týřovu dostanete pěšky po trase dlouhé něco přes 2,5 kilometru. Na jejím konci čeká hradní areál, jehož půdorys je i přes rozsáhlé zřícení stále dobře patrný. Zůstaly tu části hradeb, věží a paláce, které připomínají, že nešlo jen o osamělou věž v lesích, ale o důmyslně uspořádanou pevnost.
Jak se dostat ze Skryjí na hrad
Výchozím bodem je centrum Skryjí, kde je placené parkoviště. Obec uvádí celodenní poplatek 100 korun; zaplatit lze v hotovosti i kartou. Během vytížených svátků může být parkoviště plné, auta proto nepatří na trávu ani mimo vyhrazená stání.
Od parkoviště se vydejte po modré nebo červené značce ke skryjskému mostu a dál pokračujte po žluté. Jedním směrem ujdete něco přes 2,5 kilometru, což při běžném tempu představuje zhruba hodinu chůze. Trasa nejprve klesá k Berounce, vede podél řeky a v závěru stoupá na ostroh. Poslední úsek je přírodní a místy nerovný, takže se hodí pevná obuv.
Zřícenina leží nad soutokem Berounky a Úpořského potoka. Z vyvýšené polohy se otevírá pohled na řeku, zalesněné kopce i skryjský most. Týřov není běžně provozovaný hrad s pokladnou ani pravidelnými prohlídkami. Mezi zbytky zdiva se pohybujte opatrně, zvlášť za mokra nebo při snížené viditelnosti.
Opevnění, které mělo bránit aktivně
Hrad měl dvě hlavní části: níže položený dolní hrad s téměř pravidelným obdélníkovým půdorysem a užší horní část. Přístup mezi nimi chránil přihrádek, tedy prostor s vlastní zdí a brankou.
Podél obvodové hradby dolního hradu stálo šest válcových flankovacích věží. Obráncům umožňovaly ostřelovat prostor před hradbami také z boku, nejen čelit útoku přímo. V areálu se dochovaly zbytky těchto věží, hradeb, paláce i obytného donjonu.
Starší literatura označovala Týřov za mimořádně čistý příklad francouzského kastelu v českých zemích. Současné odborné pohledy zasazují hrad opatrněji do širšího vývoje pevností 13. století. Není jisté, zda celý dochovaný areál vznikl už před rokem 1249. Některé jeho části, včetně dnešního uspořádání a věžového paláce, mohou pocházet až z pozdější výstavby za Přemysla Otakara II.
Od královského věznění k opuštěné zřícenině
První spolehlivá písemná zpráva o Týřovu pochází z roku 1249. Král Václav I. tehdy na hradě zadržel svého syna Přemysla, budoucího krále Přemysla Otakara II., i jeho stoupence. Týřov se tak ocitl v centru mocenského střetu mezi panovníkem a jeho synem.
V letech 1315 až 1316 tu byl vězněn také Jindřich z Lipé. Ve druhé polovině 16. století už prameny hrad popisují jako pustý. Bez pravidelné péče pak postupně chátral a jeho zdivo se stalo součástí okolní krajiny.
V památkových databázích je Týřov veden jako významná archeologická lokalita a zaniklý hradní areál. Zřícenina leží v katastru Karlovy Vsi, turisticky se však spojuje především se Skryjemi, které jsou přirozeným výchozím místem výletu.
Co spojit s cestou na Týřov
Výlet lze rozšířit o Skryjská jezírka, Památník Joachima Barranda nebo naučnou stezku Po stopě trilobita. Okolí Skryjí tak vedle středověkých památek nabízí také geologická a paleontologická témata i cennou přírodu.
Okruh v okolí obce může podle doporučení ochrany přírody měřit přibližně deset kilometrů a je středně náročný. V létě se v okolí objevují možnosti občerstvení i koupání v Berounce, jejich dostupnost se ale mění. Týřov leží v chráněném území, proto je třeba držet se značených cest, nezasahovat do zbytků hradu a respektovat pravidla ochrany přírody.